Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Emmanuel Macron, nejlmadší prezident Francie: Kdo je muž, který porazil Le Penovou?

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Facebook

Paříž - Před pár lety ho nikdo neznal a dnes se bývalý bankéř Emmanuel Macron (39) podle odhadů volebních výsledků stane nejmladším francouzským prezidentem v historii země. Působí téměř dokonale - je bohatý, krásný, inteligentní, vystudoval nejlepší vysokou školu ve Francii a má za sebou skvělou kariéru. Reprezentuje vše potřebné - nového ducha, energii, modernost, opuštění zastaralých metod. A také kompromis mezi pravicí a levicí. Jediné, co mu schází, jsou politické zkušenosti.

Do popředí se Macron dostal teprve jako ministr hospodářství ve vládě Françoise Hollandea, z níž vloni v srpnu odešel, a s nově založeným hnutím Vpřed! (En Marche!) zahájil své vítězné tažení.

Zpočátku mu nikdo moc šancí nedával, ale okolnosti mu přály. Francouzi byli hodně nespokojení s exekutivou dosluhujícího prezidenta Hollandea, k níž Macron sice dva roky patřil, ale z níž dostatečně dlouho před volbami utekl, když s reformními plány narážel na nevoli jiných členů vlády.

Za svého působení ve vládě se proslavil hlavně ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy.

Takzvaný loi Macron, který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii, začal platit od léta 2016. Zahraniční dopravci musejí řidičům za pracovní dobu strávenou na území Francie platit tamní minimální mzdu, která aktuálně činí 9,76 eur na hodinu.

V úřadu ministra hospodářství Macron dále kritizoval francouzský sociální model v podobě 35tihodinového pracovního týdne a záruky doživotního zaměstnání ve veřejném sektoru.

Také zaujal knihou Révolution, ve které představil své vize a prohlásil, že Francii je potřeba "odblokovat" a reformovat. To vše z něj učinilo jednoho z nejpopulárnějších francouzských politiků.

Coby bývalý investiční bankéř je Macron novou tváří v politickém světě a nabízí centristický kompromis voličům unaveným dosavadní politickou elitou.

Chce oživit ekonomiku prostřednictvím reformy pracovního práva. Hodlá změnit zákony týkající se pracovních podmínek a omezit státní aparát.

Sází na povzbuzení růstu středních vrstev jako hlavní opory demokracie, a to podporou individuální podnikavosti a osobní občanské odpovědnosti. Za základ bere kvalitní školství, rovnost příležitostí a klade důraz na soběstačnost a individuální iniciativu.

Chce udržet deficit rozpočtu pod hranicí stanovenou EU, což jsou tři procenta HDP, snížit nezaměstnanost na sedm procent ze současných zhruba deseti do konce jeho prezidentského mandátu, a také snížit veřejné výdaje.

Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on. Poznali se na střední škole, když bylo Macronovi teprve patnáct let.

Právě vztah s výrazně starší ženou se po prvním kole prezidentských voleb stal vděčným tématem světových médií. Francouzský tisk v tom vidí hlavně nekonvenčnost a vytrvalost, jež platí i pro jeho rozhodnutí bez velkých zkušeností kandidovat v prezidentských volbách.

Macron se narodil 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. V letech 2006 - 2009 byl členem Socialistické strany (PS).

Témata:  Francie Emmanuel Macron volby ve Francii 1

Související

Aktuálně se děje

12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy