Brusel - Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nebude na prosazování prvků z "evropské" kapitoly svého reformního programu sám. Pravděpodobně najde podporu dalších proevropských vlád zemí EU.
Myslí si to analytik bruselského Střediska evropské politiky (EPC) Robin Huguenot-Noël. Ze strany ostatních evropských metropolí podle něj nepůjde o žádný velký projev solidarity s Francií, ale spíš o "osvícený" způsob, jak podpořit jejich vlastní zájem, kterým je budoucnost evropské integrace.
Macron, který v neděli jasně vyhrál druhé kolo prezidentských voleb nad nacionalistkou Marine Le Penovou, vykresloval Evropu ve své předvolební kampani jako "skutečnou úroveň suverenity". Zdůrazňoval roli Francie při ovlivňování toho, jak bude EU reagovat na globalizaci a jak bude formovat její podobu.
Nyní tedy bude muset tento devětatřicetiletý ekonom realizovat své sliby o posílení ekonomického a sociálního rozměru EU a dokázat, že podoba unie, kterou prosazuje Francie, může být efektivním nástrojem k řešení negativních dopadů globalizace, uvedl analytik EPC.
V části svého programu věnované budoucnosti EU Macron zmiňuje reformu evropské měnové unie, ale především posílení sociálního rozměru Evropské unie. Mezi jeho návrhy také patří vznik společných unijních standardů ohledně minimální mzdy, přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči nebo sociálním příspěvkům či prosazení sociálních záruk a záruk v oblasti životního prostředí do obchodních smluv EU.
"Prosazení těchto reforem v EU by mohlo být politicky komplikované, protože se jeho evropští partneři budou možná chtít soustředit na vlastní priority, jako je migrace či bezpečnost," upozornil Huguenot-Noël. Přesto podle něj ale nakonec Macronovi další prounijní vlády v bloku nejspíš alespoň částečně vyhoví. I když třeba jen proto, aby odvrátily jinak nevyhnutelný obrat Francie do "evropského protisměru".
Témata: Francie, EU, Emmanuel Macron
Související
14. listopadu 2024 12:07
6. října 2024 19:55
27. září 2024 10:08
10. září 2024 21:28
1. září 2024 9:29
27. srpna 2024 10:45
