Světová média opět sledují Zemana. Který jeho výrok zaujal tentokrát?

Server deníku The New York Times připomíná, že Zemanovi není kontroverze cizí. „Už jednou hlásal smrt pro vegetariány a abstinenty – pak dodal, že se odkazuje na Hitlera, který se vyhýbal alkoholu i masu. O novinářích také mluvil jako o hnoji a hyenách a islám nazval náboženstvím smrti,“ připomíná některé Zemanovy výroky server.

„Poslední zápalná poznámka pana Zemana přišla v neděli. V Pekingu na mezinárodní konferenci Zeman mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, když náhle navrhl, že novináři by měli být zabíjeni. 'Tady jsou další novináři?' zeptal se Zeman rusky, když šli oba prezidenti na tiskovou konferenci. 'Existuje příliš mnoho novinářů.' Zvuk nebyl jasný, ale Zemana je jasně slyšet, jak mluví o tom, že 'je třeba likvidovat' novináře,“ píše NY Times.

Server také připomíná že tato slova vyvolala pořádný rozruch a že se od nich čeští politici důrazně distancovali. NY Times cituje například šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka, který řekl: „Mně se hrubě nelíbí, a je mi to jedno s kým, jestli s Putinem, nebo s někým jiným, aby se debatovalo o tom, jestli se mají novináři likvidovat nebo omezit. To je něco, co je velice nepodařené, a to říkám diplomatickým způsobem.“

„Ministr kultury Daniel Herman nazval poznámku nepřijatelnou, i když šlo o černý humor. Český poslanec Evropského parlamentu, Pavel Telička, napsal na Twitter, že komentář pana Zemana ukázal, že není vhodný pro úřad prezidenta. Premiér Bohuslav Sobotka sdílel na twitteru příspěvek o novinářích, kteří byli zabiti nebo se stali terčem útoku v Rusku,“ píše server, který přidává také komentář mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka, podle kterého „novináři bonmoty nikdy nepochopí“.

NY Times také uvádí, že i když Zeman jako premiér pomáhal připravit cestu Česka do Evropské unie, v posledních letech si vyvinul vřelé vztahy k Rusku. „Svoboda tisku zde není abstraktní problém; sdělovací prostředky České jsou stále soustředěny v rukou několika málo bohatých jednotlivců, což zavdává příčinu k obavám v zemi, která prožila desítky let v komunismu,“ píší v USA.

V té souvislosti je zmíněn také Andrej Babiš, který jako ministr financí vlastní Mafru, jeden z nejvlivnějších vydavatelských domů v zemi. Server také připomíná jeho nahrávky. „Pan Sobotka tento měsíc nabídl svou rezignaci i rezignaci celé vlády, deklaroval, že už nemůže pracovat s panem Babišem," dodává NY Times.

Zemanova výroku si všimla také agentura AP, od které zprávu převzaly americké servery ABC nebo CTV News. I tyto servery přináší vyjádření českých politiků, navíc poukazují na to, že Zemanovy spory s médii se táhnou už z doby, kdy byl Zeman v letech 1998 až 2002 premiérem. „Když v roce 2013 skládal přísahu, napadl média v zemi a tvrdil, že někteří novináři mají vymytý mozek a manipulují s veřejným míněním," uvádí.

Zemanova slova cituje také Newsweek s odvoláním na německý deník Deutche Welle. Ten připomíná, že jde o další z řady podobných poznámek. V té souvislosti pak připomíná fakt, že Rusko patří k zemím s extrémně nízkou svobodou tisku. „Za Putina je pod státní kontrolou většina televizních zpravodajských a publicistických pořadů. Nezávislí novináři si opakovaně stěžovali na zastrašování v Rusku a v roce 2006 byla v Moskvě brutálně zavražděna jedna z nejznámějších investigativních novinářek v zemi - Anna Politkovská. Její případ stále není vyřešen,“ píše Newsweek s tím, že je velmi dobře známo, že Zeman chová sympatie nejen k Putinovi, ale také k Číně. Server také zmiňuje Zemanův spor s Hermanem a následné neudělení vyznamenání jeho strýci Jiřímu Bradymu právě vůli sporům o Čínu a dalajlámu.

Turecký Daily Sabah dodává, že „český prezident se stal důležitým spojencem Putina a otevřeně podpořil Rusko po anexi Krymu, kterou všichni ostatní evropští představitelé odsoudili. „73letý prezident také jednou žertoval, že je agentem Putina,“ píše server. Stejné informace přinesl také ruský server RT, který připomíná, že se „Zeman stal důležitým spojencem Moskvy mezi většinou nepřátelskými vůdci Evropské unie; podpořil Rusko kvůli Krymu a vyzval k ukončení sankcí“.

Témata:  Miloš Zeman,  novináři,  Rusko,  média