Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Turecko se zbláznilo? Gülena viní skoro ze všeho, i spolupráce s CIA

Muhammed Fethullah Gülen je turecký islámský učenec, myslitel, intelektuál, aktivista, teolog, autor a básník, obhájce vzdělání a emeritní kazatel. Je vůdcem náboženského hnutí, ke kterému se hlásí přes 10 milionů členů.
Muhammed Fethullah Gülen je turecký islámský učenec, myslitel, intelektuál, aktivista, teolog, autor a básník, obhájce vzdělání a emeritní kazatel. Je vůdcem náboženského hnutí, ke kterému se hlásí přes 10 milionů členů.
Foto: guardian.co.uk **www.guardian.co.uk**

Ankara - Turecké vládní agentury si navzájem konkurují a snaží se co nejhorlivěji obvinit islámského duchovního Fethullaha Gülena z toho, že se pokouší zasít chaos v celé infrastruktuře Turecka. Zatím poslední obvinění pochází od Národní zpravodajské agentury (MIT), která vydala zprávu, podle níž Gülen navázal styky se „zpravodajskými službami“, včetně americké CIA.

Fethullah Gülen stojí v čele islámského hnutí Hizmet, které provozuje síť mezinárodních škol, včetně desítky zařízení ve Spojených státech. Gülen žije v dobrovolném exilu v Pensylvánii. Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jej obviňuje z organizace nezdařeného pokusu o převrat v Turecku v červenci 2016.

Turecký deník  Hurriyet v úterý informoval, že MIT zveřejnila novou zprávu o „sledovacích technikách Gülenistů, kteří používají a shromažďují zpravodajské informace prostřednictvím nelegálních odposlechů a dalších tajných prostředků, které naznačují, že spolupracují s několika tajnými službami a mají silnou zahraniční podporu.“

Hurriyet konstatuje, že MIT se nepodařilo jednoznačně identifikovat konkrétní agentury, které se spikly s Gülenem a hnutím Hizmet, které Turecko označuje za teroristickou organizaci, ale naznačuje, že mezi spiklence patří CIA a izraelští představitelé. Deník také zmiňuje „Německo, Norsko, Belgii, Nizozemsko a některé další evropské země“ jako hlavní podezřelé.

Turecká rozvědka upozorňuje na skutečnost, že bývalí představitelé CIA Graham Fuller a George Fides „sami poskytují odkazy na islámského učence v jejich knihách" – a právě to je podle Turků znamení, že CIA podporuje Gülena. MIT tovněž údajně zmiňuje Gülenovu podporu Izraele v průběhu roku 2010, a to navzdory nedostatku konkrétních vazeb mezi Gülenem a Izraelem.

Zpráva MIT navazuje na materiál parlamentní vyšetřovací komise, která popisuje MIT jako „nekompetentní“ tváří v tvář údajnému národnímu spiknutí Gülena s cílem použít sílu k odstranění Erdogana od moci. Turecká státní agentura Anadolu minulý týden uvedla, že parlamentní výbor má 15 dnů na předložení úplné zprávy, ale že bylo zjištěno, že spiknutí byl s konečnou platností pokus o státní převrat. Zpráva také požaduje hlubší sondu do toho, „proč byla MIT tak nekompetentní, že neměla předběžné informace o jakémkoli pokusu o státní převrat v Turecku.

Turecká vláda Gülenovy i jen domnělé stoupence pronásleduje dlouhodobě a od loňského července tažení proti nim zintenzivnila. Po pokusu o puč vláda zahájila rozsáhlé čistky v armádě a státní správě, o práci přišlo přes 125.000 lidí, včetně soudců či učitelů, a na 40.000 osob bylo zatčeno. Úřady nechaly uzavřít i několik desítek médií a vydavatelství a zatkli přes 150 novinářů, včetně několika zahraničních.

Témata:  Turecko Recep Tayyip Erdogan CIA Fethullah Gülen

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.