reklama

Corbyn dodal, že svou výzvou podpořil obdobné apely "velmi zodpovědných lidí", které znepokojuje bilance Mayové týkající se policie z doby jejího šestiletého působení na ministerstvu.

"Ve čtvrtek máme (předčasné) volby, a to je možná ta nejlepší příležitost se s tím vypořádat," uvedl Corbyn podle Sky News.

Bezpečnost a personální škrty v policii jsou hlavními tématy obnovené volební kampaně, přerušené kvůli teroristickému útoku v Londýně v noci na neděli. Mayová je od rána pod tlakem opozice i novinářů, kteří se jí opakovaně ptali, zda lituje toho, že v době svého působení v čele ministerstva v letech 2010-2016 snížila počet policistů o 20.000. Mayová na to reagovala, že rozpočtu na boj s terorismem se škrty nedotkly a že policie dostala všechny potřebné pravomoci.

Konzervativní strana (CP)

Tradičně pravicová a euroskeptická strana vládne v Británii posledních pět let let sama, předtím pět let v koalici s liberálními demokraty. Dlouhodobě podporuje soukromé vlastnictví a rozvoj podnikání a jejím hlavním politickým přesvědčením zůstává podpora monarchie.

Vznikla ze strany toryů, založené v roce 1678, a často se o ní ještě mluví jako o straně toryů a mnoho jejích politiků k tomu názvu hlásí. Za druhé světové války byla CP součástí vládní koalice a od roku 1945 vyhrála deset parlamentních voleb. Mezi její nejvýznamnější vůdce patřili Winston Churchill, Harold Macmillan, Edward Heath a Margaret Thatcherová. První britská premiérka vydržela v úřadě rekordních 11 a půl roku.

Po porážce ve volbách v roce 1997, do kterých vedl stranu John Major, byli konzervativci 13 let v opozici. Po volbě Davida Camerona do čela strany v roce 2005 přišel úspěch ve volbách v roce 2010, strana ale nezískala většinu, proto vládla v koalici. V minulých volbách již získala 36,8 procenta a 330 mandátů a vládla sama. Vloni po brexitu podal Cameron demisi a vedení strany převzala Theresa Mayová.

Labouristická strana (LP)

Status jedné ze dvou hlavních politických sil v zemi mají britští labouristé už bezmála století. Z toho ale vládli samostatně jen asi 35 let. Nejdelší období u moci pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna přišlo až ve chvíli jistého odklonu od tradiční odborářské rétoriky - v letech 1997 - 2010.

LP vznikla z odborového hnutí v roce 1900. Od roku 1922 byla již jednou ze dvou nejsilnějších stran a v roce 1924 poprvé vytvořila vládu. V roce 1945 zaznamenali labouristé velké volební vítězství. Zásadně restrukturalizovali mnoho aspektů britské společnosti i ekonomiky: založili sociální stát a zestátnili klíčová odvětví průmyslu - uhelný a ocelářský - a železnice.

Nejúspěšnějším vůdcem, který setrval nejdéle v premiérském úřadě, byl Tony Blair (deset let). Dalším úspěšným premiér z řad labouristů byl po válce Clement Atlee. Jen léta v opozici naopak zažil jiný šéf strany - Neil Kinnock, který musel odejít po volbách v roce 1992, kdy měli labouristé vítězství na dosah.

S transformací strany poté začal John Smith, který výrazně omezil vliv odborů. Přeměnu na "New Labour" - formaci politického středu spíše než sociálnědemokratického typu - pak úspěšně dokončil Tony Blair, zvolený do čela strany v roce 1994. V červnu 2007 jej vystřídal Gordon Brown a v září 2010 Ed Miliband. V září 2015 po prohraných volbách převzal vedení strany Jeremy Corbyn, potvrzený ve funkci o rok později, po brexitu ustál tlak na své odstoupení. V minulých volbách získala strana 30,4 procenta a 232 mandátů.