Církev versus Charles Darwin? Spor, který otřásl Amerikou v základech

Prvotní příčinou tohoto soudního procesu byl tzv. Butler Act, což byl zákon, který zakazoval výuku evoluční teorie ve veškerých školách placených ze státního rozpočtu. Zákon měl za úkol předejít tomu, aby učitelé žákům říkali, že se člověk vyvinul z nižších zvířat. Tento zákon vstoupil v platnost v březnu 1925. 

V procesu byl obviněn středoškolský suplent John Thomas Scopes. Jeho účelem však bylo především přivést pozornost na zákon, který byl zcela nesmyslný. Soud se stal dějištěm debaty mezi příznivci Bible a těmi, kteří si mysleli, že by se ve školách měla vyučovat moderní věda – včetně teorie evoluce. Právními zástupci obou stran byli William Jennings Bryan a Clarence Darrow, oba velmi známí právníci, kteří se během své kariéry často střetávali.

Bryan byl známý svým proti-evolučním postojem a případu se ujal, ačkoliv v té době nepraktikoval právo už asi třicet let. V novinách ho popisovali jako symbol anti-intelektualismu a jižanské ignorance. Oproti němu Darrow byl známý agnostik, který obhajoval známé vrahy. Soudcem, který případ vedl, byl křesťan John Raulston.

Proces se tedy stal dějištěm debat o tom, jestli je evoluční teorie v rozporu s biblí nebo ne. Bryan tvrdil, že Bible obsahuje veškeré vědění, o němž si Bůh myslel, že by ho lidstvo mělo mít.

Scopesova role v celém procesu byla minimální. Ve skutečnosti on sám evoluční teorii přímo nevyučoval. Ale nechal se za to zatknout, aby dal obhajobě klienta a pomohl přilákat pozornost k této problematice v naději, že bude tento zákon odvolán. Ve skutečnosti neměla strana obhajoby žádný zájem na tom vyhrát soud. Ve skutečnosti se chtěla odvolat k Nejvyššímu soudu státu Tennessee s tím, že tento zákon o vyučování porušuje ústavní práva učitelů a je v rozporu se 14. dodatkem.

Bryan vs. Darrow

Bryan a Darrow byli známí svými vzájemnými antipatiemi. Proto se oba tak ochotně do procesu pustili. V prvních šesti dnech oba vyslýchali svědky. Sedmého dne Darrow předvolal jako svědka právě Bryana, kterého označil jako „experta na Bibli“. Výslech začal mírně – Darrow se ptal, jak dlouho se Bryan věnuje studiu Bible. Když mu bylo řečeno, že se Bryan Bibli věnuje už přibližně padesát let, Darrow začal se svými otázkami. Ty se týkaly biblických příběhů a toho, nakolik v ně Bryan věří. Darrow se tedy ptal na základní příběhy z Bible. Například to, kde vzal Kain svou ženu, když se Eva zrodila z Adamova žebra. Ptal se, jestli opravdu existovala taková velryba, která spolkla Jonáše nebo zda při Potopě světa zemřely i ryby.

Bryan se do odpovědí zamotak, ztratil s otázkami trpělivost a obvinil Darrowa, že využívá procesu ke „špinění Bible“. Z výslechu se stala spíše hádka o tom, jestli můžou být události popsané v Bibli reálné. Jestli mají smysl a mohly se stát a jestli jim Barrow věří. Soudce Raulston nakonec prohlásil výslech za zbytečný a nechal ho vyškrtnout ze soudního záznamu.

Výsledek

Ačkoliv Bryan vyhrál soud, byla to Darrowova strana, která si připsala celkové vítězství. Po tomto procesu mohl každý učitel učit teorii evoluce s tím, že maximálně zaplatí jednorázovou pokutu. Podle zákonů Spojených států nesmí být nikdo za stejný zločin odsouzen více než jednou. Případ tedy vrátil učitelům svobodu slova.

Debaty o tom, jestli by se na školách měla učit teorie evoluce nebo biblické Stvoření, se ve Spojených státech vedou dodnes. Avšak i díky Opičímu procesu se studenti mohou dostat k vědecky podloženým informacím.

Témata:  bible,  soudy,  křesťanství