Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britské volby oslabily pozice skotských nacionalistů, osud referenda o nezávislosti je nejistý

Skotská vlajka
Skotská vlajka
Foto: Pixabay

Londýn - Předčasné parlamentní volby v Británii se změnily v noční můru nejen pro konzervativce, ale i skotské nacionalisty. Skotská národní strana (SNP) přišla o zhruba dvacítku poslanců. Hlasy naopak získaly strany, které chtějí zachovat jednotu Spojeného království.

Konzervativní kandidáti připravili o poslanecké křeslo například bývalého vůdce strany Alexe Salmonda nebo místopředsedu SNP Anguse Robertsona.

Šéfka strany Nicola Sturgeonová plánovala druhé referendum na březen příštího roku s tím, že brexit schválený loni v červnu situaci oproti prvnímu referendu změnil. "Kolem brexitu a (skotské) nezávislosti panuje samozřejmě nejistota. SNP si musí důkladně promyslet, jak dál," řekla Sturgeonová.

Konzervativci zaznamenali ve Skotsku největší volební úspěch za posledních dvacet let, z parlamentních voleb je to ale pro ně jediná dobrá zpráva.

SNP obsadí v novém britském parlamentu pravděpodobně 35 míst, skotští konzervativci budou mít 13 mandátů, labouristé sedm a liberální demokraté čtyři. V minulých volbách v roce 2015 získaly tři celostátní strany ve Skotsku jen po jednom poslanci.

Témata:  volby ve Velké Británii Skotsko skotské referendum

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.