Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Japonsko schválilo kontroverzní protiteroristický zákon, opozice se obává masivního sledování

Šinzó Abe, japonský politik a předseda vlády.
Šinzó Abe, japonský politik a předseda vlády.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Tokio - Japonský parlament dnes schválil kontroverzní protiteroristický zákon, který vláda premiéra Šinzóa Abeho označuje za nutný kvůli zajištění bezpečnosti v zemi mimo jiné během olympijských her v Tokiu v roce 2020. Kritici se ale obávají masivního sledování občanů a normu označují za ohrožení demokracie, informovala agentura AFP.

Japonská vláda, která zákon prosadila přes tvrdý odpor opozice, chce normou usnadnit práci policii při boji proti skupinám, které připravují teroristické útoky či jiné závažné trestné činy.

Celkem zákon postihuje 277 trestných činů, podle mnohých kritiků jsou mezi nimi ale i delikty, které nijak s terorismem či závažnou kriminalitou nesouvisí. Jedním z nich je například i pirátské kopírování hudby.

Proti zákonu v posledních týdnech v ulicích japonských měst protestovaly tisíce lidí. Podle řady ochránců lidských práv norma přinese větší sledování občanů ze strany státu, ve vazbě by podle nich mohli končit i zcela nevinní lidé. Vláda to ale odmítá.

Témata:  Japonsko Šinzó Abe terorismus

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 13:27

Lidé jsou hloupí, napsal v dopise. Poslední slova T. G. Masaryka ale v obálce nebyla

Jak už server Globe24.cz informoval, dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.