Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vládu Maxmiliana Habsburského v Mexiku ukončila popravčí četa

Mexiko, ilustrační foto
Mexiko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Mexiko - 19. června 1867 byl v mexickém městě Santiago de Querétaro popraven Maxmilián Habsburský, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. Bylo mu jen 34 let. V tragickém příběhu nalezneme i českou stopu.

Do Mexika se vypravil o tři roky dříve na palubě své oblíbené rakouské fregaty Novara, už první chladné přijetí ale císaře zklamalo. K mexickému dobrodružství jej totiž po určitém váhání zlákala nabídka tamních konzervativních kruhů a francouzského císaře Napoleona III. Ten chtěl středoamerickou zemi tímto způsobem přimět k placení dluhů. A závislost na podpoře francouzských vojáků, ze které se nevymanil, rozhodně Maxmiliánovu popularitu nezvyšovala.

Po konci občanské války mezi Severem a Jihem se navíc o situaci u svého jižního souseda začaly více zajímat USA, které v souladu s Monroeovou doktrínou odmítaly vměšování evropských mocností na americkém kontinentu. Na nátlak Washingtonu tak Napoleon III. začátkem roku 1866 rozhodl o postupném stažení francouzských sil.

Císař Maxmilian tak závisel už jen na podpoře svých mexických stoupenců, kteří však v bojích se silami stojícími za svrženým republikánským prezidentem Benitem Juárezem tahali za kratší konec provazu.

Habsburkovu oblibu mezi lidem negativně ovlivnil i takzvaný Černý zákon z října 1865, ve kterém císař rozkázal bez soudu popravit každého ozbrojeného stoupence Juáreze. Podle dekretu bylo zabito něco mezi deseti a dvaceti tisíci vojáky. Maxmilian měl sice pověst liberála a stoupence pokroku, ale krvavým rozkazem zpečetil vlastní osud.

Když byly zbytky jeho vojska, jež se bránily ve středomexickém Santiagu de Querétaro, poraženy a císař 15. května 1867 zajat, nerozpakovali se republikáni poslat Maxmiliana na smrt. "Ať žije Mexiko, ať žije nezávislost," byla prý poslední slova císaře, který předtím obdaroval své katy zlatými mincemi s prosbou, aby nemířili na hlavu.

Císařovo nabalzamované tělo bylo nejprve vystaveno v mexické metropoli a teprve v listopadu 1867 jej mohl rakouský admirál von Tegetthoff převézt do Vídně, kde bylo v lednu 1868 uloženo do Kapucínské krypty mezi ostatní Habsburky.

Až řadu let po Maxmilianově pohřbu se z Mexika vrátila sbírka vzácných předmětů, spojovaná s jeho jménem, kterou dal dohromady lékárník František Kaska, původem z Horažďovic. Ten ji po své smrti odkázal dnešnímu Národnímu muzeu. Česká stopa v císařově příběhu je ale hlubší, Maxmiliana totiž za moře doprovázeli z jeho vlasti dobrovolníci, z nichž řada pocházela z českých zemí. Mezi vojáky nechyběli ani muzikanti, kteří pomohli položit základy současné mexické dechovky.

Témata:  historie Mexiko

Aktuálně se děje

17. září 2026 20:45

Nepochopitelná slova Ornella Koktové. Jde o prezentaci dětí na internetu

Ochrana těch nejmenších členů společnosti je dlouhodobým tématem, ke kterému se nyní rozhodla vyjádřit i Ornella Koktová. Postup rodičů, kteří cenzurují obličeje svých dětí, považuje za zbytečný. Čím v té souvislosti argumentuje?

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ilustrační foto

Vědci poprvé po sto letech objevili zcela nový druh kočky. Vypadá jako kapesní tygr

V bolivijském mlžném lese Yungas byl identifikován nový druh malé divoké kočky, což představuje významný milník v zoologii. Jde o vůbec první případ za více než jedno století, kdy byl formálně pojmenován a popsán zcela nový žijící druh kočkovité šelmy. Místní komunity toto zvíře dlouho nazývaly tilcayo a vědci se rozhodli toto označení ponechat i v jeho oficiálním vědeckém názvu Leopardus tilcayo. Objev potvrzuje, že jihoamerické horské lesy stále ukrývají dosud neznámá zvířata.