Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další studená válka? Rusko kriticky reaguje na kroky USA vůči Kubě

Kuba
Kuba
Foto: INT

Moskva - Spojené státy v pátek oznámily obrat od vstřícné politiky vůči Kubě. To se nelíbí Moskvě. Nový přístup americké vlády k Havaně podle ruského ministerstva zahraničí připomíná "rétoriku studené války".

Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že provádí zvrat ve "zcela jednostranné dohodě Obamovy vlády s Kubou".  Zároveň ale slíbil, že nezruší některé diplomatické a obchodní vazby a neodstěhuje americké velvyslanectví v Havaně.

V doplňujícím dokumentu Trumpův úřad upozornil, že hlavní překážkou pro kubánskou prosperitu a hospodářskou svobodu je kontrola kubánské armády nad kubánskou ekonomikou. Bílý dům také vyzval mezinárodní společenství, aby podpořilo obnovení sankcí proti Kubě.

Trump také odsoudil "brutální" charakter vládnoucího režimu na Kubě v projevu, v němž odsoudil dohodu dosaženou Obamou jako dokument, který "nepomůže kubánskému lidu a obohacuje režim".

Kubánská vláda obratem Trumpova opatření odsoudila a označila je za překážku v americko-kubánských vztazích. Poslední dva roky podle Kuby ukázaly, že obě země mohou spolupracovat a civilizovaně žít vedle sebe.

Moskva dnes potvrdila svou solidaritu s Havanou, napsala agentura Reuters. Ruská diplomacie označila protikubánská opatření za politováníhodná.

Témata:  Rusko USA Kuba

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.