Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volby v USA budou vyhrocené. V historii nebyli více nenávidění kandidáti

První debata demokratů. Dominovali Clintonová a Sanders
První debata demokratů. Dominovali Clintonová a Sanders
Foto: CNN

Washington – Ačkoliv prezidentské primárky ještě probíhají, už nyní je v podstatě jasné, že se finální souboj odehraje mezi Donaldem Trumpem na republikánské straně a Hillary Clintonovou na straně demokratické. Podle deníku New York Post jsou oba kandidáti nejvíce nenáviděnými kandidáty v nedávné historii voleb.

Kontroverzní kandidáti

Kontroverzní výroky a vyhraněné názory obou politiků zajišťují, že s nimi velká část voličstva nebude souhlasit. Jak ale deník s odkazem na statistický server FiveThirtyEight uvádí, jak Clintonová, tak Trump v tomto ohledu vedou historický žebříček nejvíce kontroverzních kandidátů.

Hillary Clintonovou „značně nemá rádo" 37 % všech voličů. To je více, než kolik lidí se v roce 2004 vyjádřilo proti dalšímu kontroverznímu prezidentovi, Georgovi W. Bushovi – ten tehdy nasbíral celkem 32 % negativních hlasů.

Zcela bezprecedentní je ale podle deníku kontroverze Donalda Trumpa. Ačkoliv má silnou voličskou základnu, má také velké množství odpůrců. Za „velmi nežádoucího" ho označilo 53 % voličů, což je číslo, které „v prezidentské politice ještě nikdy nebylo viděno".

Podle deníku za takto vysoká čísla může fakt, že je elektorát velmi polarizovaný a oba kandidáti v se v podstatě stali celebritami.

Kontroverzí k úspěchu?

Jak deník dále upozorňuje, velká neoblíbenost ani zdaleka nemusí znamenat, že kandidát následně u voleb pohoří. „Během posledních 32 let všichni hlavní kandidáti krom jednoho, kteří byli mnohem více neoblíbení než jejich rivalové během primárek, následně vyhráli hlasy lidí," vysvětluje.

Jedinou výjimkou z tohoto pravidla byl prezident George H. W. Bush v roce 1992, který zůstal méně oblíbený než jeho rival Bill Clinton.

Tento fakt by tak podle deníku mohlo nahrávat Donaldu Trumpovi, který by dle tohoto pravidla měl v následujících volbách u lidí zvítězit.

Deník ale varuje, že je třeba brát v potaz ještě jeden faktor – „čisté preference". Jde o rozdíl mezi těmi, kteří s kandidátem velmi nesouhlasí a naopak velmi souhlasí.

„Od roku 1996 vyhrál volby kandidát, který v této fázi kampaně měl vyšší pozitivní čisté preference. V tomto ohledu Trump i Clintonová znovu vytvořili nové rekordy: oba mají nejnižší čisté preference, které kdy byly naměřeny," podotýká deník.

Oba kandidáti se v tomto ohledu dostali do záporu. Zatímco u Clintonové je toto číslo -20, Trump je na tom ještě mnohem hůře a dosáhl -41. Ve výsledku to znamená, že u obou kandidátů je mnohem větší skupina lidí, kteří s nimi silně nesouhlasí, než kolik mají zarytých zastánců.

Témata:  volby v USA Hillary Clintonová Donald Trump

Aktuálně se děje

19. dubna 2024 8:44

Izrael v noci zaútočil na Írán, tvrdí tisk

Izrael v noci na pátek zaútočil na Írán. Uvedla to americká média s tím, že jde o odvetu za jeho víkendový útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hamás - zkratka pro Hnutí islámského odporu

Příměří s Hamásem se vzdaluje? Hnutí zvažuje stěhování z Kataru

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.