Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útočník z bruselského nádraží volal Alláhu Akbar, chtěl odpálit bombu s hřebíky

Policie Belgie
Policie Belgie
Foto: Collectorofinsignia

Brusel - Muž podezřelý z pokusu o atentát na bruselském centrálním nádraží zemřel, potvrdila dnes belgická prokuratura. Podle očitých svědků volal arabsky Alláhu akbar a poté se ozvala menší exploze.

K pokusu o atentát došlo před devátou večer. Podle webových stránek deníku La Libre Belgique se člověk s batohem a opaskem sebevražedného atentátníka pokusil odpálit výbušné zařízení v okamžiku, kdy vzbudil pozornost hlídkujících vojáků. Ti viděli trčet dráty z oblečení muže, kterého postřelili. Podle stanice VRT chtěl muž odpálit nálož s hřebíky, která ale selhala.

Belgický premiér Charles Michel poděkoval vojákům a železničářům za to, že v dané situaci "reagovali profesionálně a odvážně". Ráno se sešla bezpečnostní rada státu.

V noci na dnešek belgická prokuratura potvrdila, že podezřelý muž zemřel. Ministr vnitra Jan Jambon ráno uvedl, že úřady už znají jeho totožnost. O koho se jedná, ale ministr nezveřejnil.

Podle belgického listu De Tijd pocházel 37letý muž z nechvalně proslulé bruselské čtvrti Molenbeek, kde žilo například i několik pachatelů atentátů z Paříže z roku 2015 a z Bruselu z loňského března. Podle listu La Libre Belgique policie prohledává v Molenbeeku několik domů.

Témata:  Belgie teroristické útoky v Belgii terorismus policie Belgie

Související

Aktuálně se děje

14:50

Vztahy mezi Slovenskem a Ukrajinou jsou na bodu mrazu. Přitom před Ficem šlo o blízké partnery

Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se nadále zhoršují. Obě země si v rámci narůstajícího napětí vzájemně předvolaly velvyslance, přičemž rétorika mezi jejich lídry se výrazně přiostřila. Premiér Robert Fico označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nepřítele“, zatímco Kyjev na oplátku označil Fica za „hlásnou troubu Kremlu“. K nejvýraznějšímu zhoršení vztahů došlo zejména od počátku letošního roku, přestože Slovensko Ukrajinu dlouhodobě podporovalo – od Oranžové revoluce v roce 2004, přes ruskou anexi Krymu v roce 2014, až po invazi Moskvy v roce 2022.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy