Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé s cizími jmény v Německu hůře shánějí bydlení, nejhůře jsou na tom Arabové

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Studie magazínu Spiegel a stanice Bayerischer Rundfunk ukázala, že pro lidi s cize znějícími jmény je v Německu výrazně těžší sehnat nájemní byt než pro ty, kteří mají typicky německá jména. Analýza také ukázala, že diskriminace dopadá hůře na muže, než ženy.

Novináři odpověděli s pomocí počítačového programu na 6570 inzerátů nabízejících byty k pronájmu v deseti německých městech. Celkem poslali kolem 20.000 žádostí o jejich prohlídku, pod které se podepisovali německy, turecky, arabsky, polsky a italsky znějícími jmény.

Obdrželi zhruba 8000 odpovědí. Ve zhruba každém čtvrtém případě byl "Arab" (27 procent) nebo "Turek" (24 procent) odmítnut. U "Poláků" (12 procent) a "Italů" (osm procent) byl rozdíl menší.

Osoby žádající o prohlídku se přitom lišily jen jménem. Vše ostatní bylo stejné - na inzerát reagoval 27letý svobodný člověk pracující v oblasti marketingu, který komunikuje bezchybnou němčinou.

Nejhůře na tom byli muži s turecky znějícími jmény (diskriminování ve 33 procentech případů), následováni muži s arabsky znějícími jmény (v 31 procentech).

Z hlediska měst dopadl nejhůře Mnichov, kde měli lidé s cize znějícími jmény o 46 procent nižší šanci domluvit si prohlídku, následován Frankfurtem nad Mohanem (31 procent).

Témata:  diskriminace Německo muslimové

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.