Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU o šest měsíců prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku

EU
EU
Foto: Pixabay

Brusel - Rada Evropské unie dnes prodloužila protiruské sankce, budou platit nejméně do konce ledna 2018. Toto embargo je reakcí na neplnění podmínek minských dohod. Před pár dny byly uvaleny ještě sankce kvůli anexi ukrajinského Krymu.

Prodloužení hospodářských sankcí, které jsou zaměřené na určitá odvětví ruského hospodářství, bylo přijato v návaznosti na aktuální informace o provádění minských dohod.

Sankční opatření byla původně zavedena 31. července 2014 na jeden rok v reakci na ruské kroky destabilizující situaci na Ukrajině. V září roku 2014 byly sankce rozšířeny.

Sankce omezují export některých technologií do Ruska či přístup některým ruským finančním institucím na kapitálové trhy. Moskva reagovala sadou vlastních protiopatření.

Minulý týden unie o rok prodloužila sankční opatření související s ruskou anexí poloostrova Krym. Zákazy se v tomto případě týkají dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU a investic na tato území. Evropští občané ani společnosti usazené v EU tedy nemohou koupit nemovitost na Krymu, financovat krymské společnosti ani poskytovat související služby. Na Krymu a v Sevastopolu nelze ani poskytovat turistické služby.

Opatření rovněž omezuje vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Týká se to vyhledávání, průzkumu a těžby ropy, zemního plynu a nerostných surovin. Nesmí být poskytována ani technická pomoc nebo zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s infrastrukturou v těchto odvětvích.

Témata:  protiruské sankce EU Rada Evropy Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.