reklama

Nové údaje ukazují, že 51,2 procent obyvatel Frankfurtu má přistěhovalecký původ. Do této kategorie jsou zahrnuty osoby s neněmeckou národností, Němci, kteří se narodili v cizině, a nezletilé osoby, jejichž rodiče se do Německa přistěhovali.

„Trend je jasný, jsme městem bez většiny,“ uvedla Weberová, podle které ve Frankfurtu žijí „větší a menší menšiny“, díky čemuž je město stále rozmanitější. Podle monitoringu z roku 2015 je ve městě zastoupeno celkem 195 národností, což představuje asi 90 procent všech národností na světě.

Největší neněmeckou skupinu tvoří Turci (13 procent), 61 procent obyvatel, kteří se narodili v zahraničí, pak pochází z některé ze zemí Evropské unie. Jak poukazuje místostarostka, drtivá většina z těchto lidí žije v zemi legálně, pouze 0,7 procent čeká na deportaci. Další 2,8 procenta pak nemá právo na pobyt nebo čeká na rozhodnutí úřadů.

Tyto údaje pochází z asi dvousetstránkové zprávy s názvem Frankfurt: Integrace a sledování rozmanitosti, která poskytuje informace o tom, jak by město mělo reagovat na nerovnost, například v oblasti nezaměstnanosti, vzdělávání nebo bydlení. Z ekonomického hlediska totiž existují mezi Němci a cizinci velké rozdíly v příjmech. Asi 49 procent lidí s migračním pozadím žijí pod hranicí chudoby, zatímco u Němců je to jen 23 procent.

Pokud jde o zaměstnanost, práci má 83 procent německých mužů a 78 procent žen, u obyvatel s migračním pozadím je to 73 procent mužů a 59 procent žen. Ženy pocházející ze zahraničí jsou v porovnání s Němkami také mnohem častěji matky samoživitelky.

Podle údajů zveřejněných v loňském roce, by Němci brzy mohli tvořit menšinu také v dalších velkých městech jako je Augsburg nebo Stuttgart. Připojily by se tak k dalším evropským městům jako Amsterodam, Londýn nebo Ženeva.