Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Povede mír v Sýrii k další válce? Analýza varuje před nebezpečím

Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny
Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Damašek/Jeruzalém - Syrský konflikt zatím pokračuje navzdory snahám mezinárodní komunity o vyjednání míru. Analýza společnosti Stratfor varuje, že ani po uzavření míru nebude situace v Sýrii jednoduchá.

Společná řeč

Jak analýza vysvětluje, situace pro syrskou vládu, ať už bude jakákoliv, nebude jednoduchá. „Vláda bude muset eventuálně začít znovu obnovovat zemi ze zmatku, který zanechá vleklá občanská válka. Ale vytvoření pouta mezi vládnoucí vrstvou a rebely bude obtížný úkol," uvádí.

„Syrští lídři se budou muset spolehnout na jakýkoliv náznak společného bodu mezi rozličnými frakcemi v zemi, aby se jim podařilo dát je dohromady," vysvětluje a uvádí, že tím společným prvkem by se mohly stát Golanské výšiny.

Navzdory přítomnosti různých etnických skupin, náboženských sekt a politických ideologií totiž podle analýzy všechny Syřany spojuje víra v jednu věc: „Damašek má právoplatný nárok na Golanské výšiny, které jsou pod kontrolou Izraele".

Syrské Golany?

Izrael kontrolu nad oblastí drží od toku 1967, kdy Sýrie prohrála v Šestidenní válce. „Byla to ponižující porážka. Tehdejší prezident Hafez Asad počítal ztrátu Golan mezi své největší výčitky. I dnes syrští rebelové nahrávají videa, na kterých slibují pomstu. Ačkoliv jsou faktem, že židovský stát nyní ovládá bývalé muslimské území, obzvláště rozzuřeni syrští islamisté, většina Syřanů se shoduje, že území neodmyslitelně náleží jim," vysvětluje analýza.

Golany tak podle analýzy představují problém, který jako jeden z mála sjednocuje Syřany bez ohledu na jejich víru nebo přesvědčení. To, co Sýrie ztratila, má připomínat zničené město Kuntejra, které leží v části úzké Golan, která zůstala pod kontrolou Sýrie. „Syrská vláda zde zachovala trosky jako případnou mocnou propagandu proti svému jihozápadnímu sousedovi," uvádí analýza.

Izraelská část Golan je podle analýzy naopak velmi prosperující zemědělskou oblastní, kde kvete i turismus. Od začátku syrského konfliktu se zde navíc podle analýzy zvýšil počet izraelských jednotek.

Izrael se nevzdá

Jak ale analýza varuje, Golany pro Izrael představují i významný bezpečnostní bod. Golanské výšiny leží na západním kraji syrské plošiny a je z nich výborný rozhled do okolí, které zahrnuje území Sýrie i Izraele. Díky Golanám si také Izrael brání jeden z mála zdrojů přírodní vody.

Analýza tak varuje, že se Izrael Golan rozhodně jen tak nevzdá. Hrozí proto, že se Sýrie bude chtít území zmocnit ozbrojeným konfliktem. Na ten ale po skončení občanské války podle analýzy Sýrie připravena nebude.

Spolu s jednáními o míru tak lze očekávat jednání i o Golanských výšinách. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ale už v polovině dubna na toto téma vyjádřil jasně: „Golanské výšiny navždy zůstanou v rukou Izraele." „A ve skutečnosti je jen málo, co by syrští lídři mohli udělat, aby změnili status quo v Golanách," uzavírá analýza.

Témata:  Golanské výšiny Sýrie Syrská krize

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.