reklama

Dnes se čeká největší vlna demonstrací v německém Hamburku proti Summitu zemí G20. Kdo však jsou oni demonstrující a o co jim jde? Otázku si kladla britská BBC. 

Podle moderátora americké Fox News Erica Bollinga jsou protestujícími lidé, kteří "jsou naštvaní, že Amerika nejde vstříc zákonu, který by vyřešil veškeré sociální nespravedlnosti, s kterými se svět potýká,". Reportéři BBC však tvrdí, že tak tomu není. Vydali se totiž mezi samotné protestující.

Míní, že protesty nejsou primárně zaměřené proti Trumpově administrativě, ostatně protestovalo se i na obdobném summitu v Londýně v roce 2009 a v Torontu v roce 2010 - v čele Spojených států stál poměrně liberální Barack Obama. BBC připouští, že některé demonstranty mohlo donutit jít do ulic odmítnutí pařížské klimatické dohody Trumpem. Ale rozhodně prý nejde o klíčovou otázku.

Jeden z protestujících se pro stanici vyjádřil, že demonstrovat ho přinutil jak Putinův zásah v Sýrii, tak Erdoganova vláda v Turecku, ale i korupční skandály brazilského vedení v čele s prezidentem Michelem Temerem. Provokativní je sám koncept, že dvacítka lidí rozhoduje o světě za zavřenými dveřmi.

"My víme, že lidi, kteří stojí za touhle mizérií po celém světě - uprchlíci, války a tak dále - sedí právě teď na G20 a povídají si," řekla jedna z protestujících, Suse Haberová, jedna ze skupiny zastupující ochranu životního prostředí agentuře Reuters. "V New Yorku se 130 zemí právě teď připravuje na schválení dohody, která by zakázala jaderné zbraně. Zatímco tady vysedávají světoví lídři nukleárních velmocí a mají pohodu. To je ten důvod, proč protestujeme," dodala. 

Zhruba ze 100 tisíc účastníků se prý zhruba 8 tisíc uchýlilo k násilnostem. Kromě demonstrací přitom probíhá také alternativní summit nevládních organizací, některých politických stran a dalších uskupení. 

Protestující Christian Luetzeler sdělil, že demonstranti jsou vystaveni provokacím. A žádný z vysoce postavených politiků ani z politiků Hamburku nevyšel ven, aby situaci uklidnil. 

Demonstracím vévodí krajně levicové skupinky anarchistů, mnozí patří mezi tzv. squattery, squatterská scéna v Hamburku existuje od osmdesátých let. Squatter najde dům v soukromém či státním vlastnictví, který nevyužitě chátrá. Pokud je dům nějak cenný nebo zajímavý, squatter se do něj "nastěhuje" a začne v něm bydlet. Squatteři těmito akcemi upozorňují na některé nedostatky státních institucí.

V Hamburku ale neprotestují pouze Hamburčané, přijeli také extremisté z Berlína, Rostocku a dalších měst. Anarchisté měli dorazit také ze Skandinávie, Švýcarska nebo Itálie. Kromě radikálů jsou mezi protestujícími hojně zastoupeny ekologické spolky ze všech koutů světa, ale i z USA nebo Kanady. Složení demonstrantů se v podstatě neliší od Summitů G20 z minulých let.