reklama

Lidé uvízli ve výtazích, obchodech, kinech nebo v metru, zkázu umocňovalo velké vedro. Energetikům se podařilo provoz sítě obnovit až po 25 hodinách. Zasažen nebyl pouze Queens, který byl napojen na jiný systém.

Až když se začalo rozednívat, ukázalo se, co se celou noc dělo. "Vypadá to tu jako v Berlíně v roce 1945," řekl jeden ze zasahujících policistů. Těch bylo do ulic vysláno na 18.000, asi 500 z nich bylo zraněno. Rabování se šířilo jako lavina, zapojili se do něj muži, ženy, děti i starci. Po celém městě bylo založeno přes 1000 požárů, vykradeno bylo 1600 obchodů.

Policisté zatkli téměř 4000 lidí za rabování, což byla podle odhadů policie pouhá desetina všech pachatelů. Část zdrojů uvádí, že při nepokojích zahynuli dva lidé, podle některých médií byl jedinou přímou obětí výpadku proud tehdy sedmnáctiletý Dominick Ciscone, který byl zastřelen.

Obrovské rabování, které zasáhlo nejvíce Bronx a Brooklyn, podle historiků souviselo z tehdejší neutěšenou hospodářskou situací a vysokou nezaměstnaností v nejvíce postižených oblastech. Svou roli podle amerických médií sehrála i panika a strach, které v té době šířil "Samův syn", jak se označoval sériový vrah David Berkowitz.

"Při minulém výpadku energie v roce 1965 jsme měli co dělat s lidmi. Nyní to byla lůza, která se jako hejna kobylek snesla na obchody a vykradla vše, co se dalo," řekl člen krizového týmu. Narážel tak na skutečnost, že při obřím výpadku z roku 1965, který zasáhl v USA a Kanadě přes 30 milionů lidí, nedošlo k rabování a lidé si naopak pomáhali.

O události tehdy informoval podrobně i komunistický tisk, pro který to byla vítaná záminka ke kritice Spojených států. "Mechanismus buržoazní společnosti se v newyorské noci zhroutil," hlásalo například tehdejší Rudé právo.