Rok poté: Erdogan využil pokus o puč k represím, nazval jej "darem z nebes"

Na Turkovi Sabrim Unalovi zanechal pokus o puč, ke kterému došlo přesně před rokem, jizvy. A to doslova. V noci 15. července loňského roku vyrazily do ulic tisíce lidí, aby vzdorovaly nepoctivým vojákům, kteří se pokusili převzít kontrolu nad zemí. „Viděl jsem, jak se blíží tanky - tak jsem se vrhl na zem, abych ten první zablokovat,“ řekl a ukázal novináři BBC na místo na frekventované silnici. „Nezastavil a přejel po mně.“

Záběry ukazují, jak tank na Sabriho najel a jak poté muž vstal. Jako zázrakem lehl tak, že jej pásy tanku minuly. Podruhé už takové štěstí neměl. Druhý tank mu přejel ruku a rozdrtil rameno. „Neměl jsem strach a nelituji toho,“ řekl. „Přišel jsem sem kvůli Bohu, abych získal jeho požehnání.“

Zpočátku se obával, že mu lékaři amputují ruku. Nakonec dostal kožní štěp a strávil tři měsíce v nemocnici, jizva mu dnes pokrývá polovinu paže. „Abych byl hrdina, tak bych musel zastavit tanky,“ řekl Sabri. „Mohl jsem udělat mnohem víc.“ To je jen jeden z příběhů, které se staly při zřejmě tom nejvážnějším útoku na turecký stát.

Při pokusu o puč zemřelo 260 lidí

Neúspěšný pokus o vojenský převrat v Turecku byl zahájen tureckou armádou 15. července 2016 večer. Povstalecké jednotky bombardovaly vládní budovy, včetně Parlamentu, a spustily palbu na civilisty. Nejméně 260 lidí bylo zabito. Pokus o převrat skončil již po několika hodinách skončil porážkou pučistů.

Ještě rok po dramatických událostech je ale možné v Turecku pozorovat dozvuky tohoto činu. Více než 50 tisíc osob bylo zatčeno a asi 150 tisíc lidí bylo propuštěno nebo postaveno mimo službu. Důvodem podle tureckých úřadů bylo napojení těchto lidí na tureckého islámského učence Fethullaha Gülena, tedy muže, kterého prezident Recep Tayyp Erdogan viní ze zosnování pokusu o převrat. Intelektuál žijící v USA všechna obvinění popírá.

Podle Erdogana byl převrat "dar od Boha" 

Jeho následovníci pracovali a působili ve všech částech turecké společnosti - podnikali, působili v akademické obci, státní správě i sdělovacích prostředcích. Ostře ale kritizovali vládu a tak se Erdogan chopil příležitosti, aby rozdrtil a potlačil všechny své soupeře. Prezident Erdogan dokonce nazval pokus o převrat za „dar od Boha“.

Vicepremiér Mehmet Simsek trvá na tom, že vláda ve své reakci na pokus o puč jedná v souladu se zákonem. „Ve skutečnosti zachraňujeme demokracii v Turecku, právní stát a budoucnost před po moci lačnící kriminální sítí,“ řekl s odkazem činnosti Gülena. „Nikdo nezpochybnil postup USA po 11. září. Spojené království utrpělo teroristické útoky a taky přišla reakce.“

Novinář BBC na to namítl, že žádná západní vláda nečelila teroristickým útokům tak, že by svévolně propustila desetitisíce lidí bez obvinění a uvěznila 150 novinářů. „Turecko si zaslouží trochu empatie – bylo to hodně těžké. Nakonec ale uvidíte, že demokracie a soudnictví zde pracují,“ tvrdí vicepremiér.

Turci beze stopy mizí

Celá řada Turků ale jeho slovům nevěří, především ne ti, kterým zmizel někdo blízký. Manžel Emine Ozbenové Mustafa učil na univerzitě spojené s Gülenem. V květnu jej na cestě domů podle očitých svědků přepadli muži v maskách, svázali jej a zatáhli do auta. Od té doby jej nikdo neviděl a policie nezjistila, co se stalo. Několik dalších rodin také hlásilo podobné únosy.

Podle BBC současné dění připomíná 90. léta, když při konfliktu mezi tureckým státem a kurdskými radikály zmizela celá řada Kurdů. „Modlím se, aby byl naživu,“ říká Emine, která mezi vzlyky houpala svou šestiměsíční dcerku. „Nevěřím, že se podílel a přípravě puče. Chtějí-li ho stíhat, mají to udělat legálně, ne únosem. Nemohu vychovávat své děti bez jejich otce.“

Jiní se snaží bránit, i když v rámci výjimečného stavu je odpor velmi omezený. V Ankaře se pravidelně konají protesty na podporu dvou akademiků - Nuriyea Gulmena a Semiha Ozakca, kteří více než čtyři měsíce drží hladovku a požadují zpět svou práci. Propuštěni byli kvůli údajnému obvinění z terorismu, ale vzhledem k tomu, že proti nim neexistovaly žádné důkazy, byly později propuštěni.

Napětí mezi Tureckem a Západem roste

Čistky v Turecku vyvolaly napětí mezi Ankarou na jedné straně a NATO a západními spojenci na straně druhé. Proti Erdoganovi se postavili také ochránci lidských práv. Po pokusu o puč byl v zemi vyhlášen výjimečný stav, který byl prodloužen až do poloviny července 2017. Díky tomu může Erdogan zemi vládnout tvrdou rukou.

Turecké úřady už převzaly skoro tisícovku firem kvůli jejich údajným vazbám na Gülenovo hnutí. Mezi firmami, které vláda takto zkonfiskovala či do nich dosadila svého správce, jsou průmyslové podniky, banka i mediální společnosti. Vláda od loňského července převzala kontrolu nad 965 společnostmi, jejichž aktiva dohromady činí asi 41 miliard tureckých lir (zhruba 258 miliard korun). Kvůli údajným vazbám na Gülena byly za předchozí rok v Turecku uzavřeny i desítky soukromých škol, včetně asi 15 univerzit, řada zdravotnických zařízení i několik desítek médií a vydavatelství.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  vojenský převrat v Turecku