Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Už žádná propaganda a lži. EU jde do boje s dezinformacemi

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel - Internetem se šíří ledacos. Videa, fotky, zprávy, ale i informace, které není možné ověřit. Z jednoho prostého důvodu, jsou totiž z části nebo úplně vymyšlené. To však řadě uživatelů nejen v Česku nevadí, dané informace totiž říkají přesně to, co lidé chtějí slyšet, a podporují mezi veřejností například nesnášenlivost k migrantům nebo zbytečný odpor k západu. Tomu chce nyní Evropská unie učinit přítrž.

Evropská komise (EK) a šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová společně předložily zprávu o opatřeních a krocích vedoucích k implementaci Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016. Ten byl přijat na podnět předsedy EK Jeana-Clauda Junckera, který se zavázal vybudovat Evropskou unii chránící své občany.

Ve zprávě zaměřené proti hybridním hrozbám se uvádí, že se podařilo dosáhnout významného pokroku v této oblasti. Unie nejen zvýšila úroveň povědomí o těchto hrozbách, ale členské státy si dokonce vyměňují informace o rostoucích bezpečnostních rizicích.

Ty často spojují běžné a méně konvenční metody, které tvoří náplň hybridních hrozeb a negativně působí na veřejnost. Jde například o terorismus, kybernetické útoky, ale i cílené dezinformační kampaně nebo manipulace s médii. Dosavadní opatření totiž podle Mogheriniové nestačí a EU musí udělat víc, protože se povaha hybridních hrozeb stále mění a vyvíjí.

"Hybridní hrozby jsou pro EU, její členské státy a naše partnery velkým bezpečnostním problémem. Snažíme se zvýšit povědomí o těchto hrozbách prostřednictvím centra EU pro hybridní hrozby, monitorovat a bojovat proti nelegálnímu obsahu na internetu a proti propagandě," uvedla podle zahraničních médií Mogheriniová. 

Mezi hybridní hrozby spadá nejčastěji proruská propaganda a smyšlené zprávy o migrantech, ale i nelegální činnost provozovaná na internetu, například hackerské útoky. Mogheriniová proto také žádá zintenzivnění spolupráce EU s NATO.

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen dodal, že se přijímají další kroky pro dotvoření bezpečnostní a obranné unie. Eurokomisařka Elžbieta Bienkowski podotkla, že spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany není možností, ale nutností.

Evropa totiž podle ní čelí více hybridním a nekonvenčním bezpečnostním výzvám než kdykoliv předtím. "I proto, jak naznačila naše zpráva, reagujeme na tyto hrozby bezprecedentní úrovní spolupráce mezi EU, jejími členskými státy a NATO, abychom zlepšili naši odolnost, pochopili strategickou zranitelnost a připravili koordinované reakce," vysvětlila podle médií Bienkowski.

EU se chce v rámci Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám zaměřit na několik hlavních okruhů opatření. Předně požaduje zlepšení informovanosti občanů i zainteresovaných stran, ochranu Evropanů v online prostředí, spolupráci s třetími zeměmi, ale i již zmíněnou spolupráci mezi EU a NATO.

Témata:  EU internet Federica Mogherini

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.