reklama

Nařízení 00447 se začalo uplatňovat 5. srpna 1937. Oficiálně se represe měly týkat „bývalých kulaků, kriminálníků a dalších antisovětských elementů", dotkly se ale také mnoha intelektuálů, spisovatelů a umělců.

Svým nařízením sovětský diktátor Josif Stalin zavedl systém takzvané „trojky", kdy místní hodnostáři získali pravomoci rozhodovat o osudu údajných nepřátel režimu. Šéf místní tajné policie (NKVD), tajemník místního výboru komunistické strany a oblastní prokurátor mohli nově odsoudit bez soudu k dlouholetému vězení nebo k smrti bývalé kulaky, bělogvardějce, carské funkcionáře, zástupce církví či údajné špiony. Perzekuce se měla týkat i jejich rodinných příslušníků.

Rozkaz 00447 předpokládal dva druhy trestů: internaci v táborech či vězeních na dobu osmi až deseti let nebo popravu. Pro každý region a republiku byly dokonce stanoveny kvóty.

Stalin represe rozpoutal naplno už v roce 1934 po 17. sjezdu komunistické strany, kdy při tajné volbě generálního tajemníka dostal populární Sergej Kirov více hlasů než on. Stalin to tak nenechal a výsledky voleb zmanipuloval.

Ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru zvolených na tomto sjezdu jich bylo později 98 zastřeleno; stejnou čistku provedl Stalin i mezi hlasujícími delegáty tohoto „sjezdu vítězů". Ve stejném roce byl zabit Kirov, na jehož vraždě se Stalin podle historiků nesporně podílel a jehož smrti využil i k likvidaci protivníků, možných nositelů odlišných názorů, ale hlavně k vytvoření atmosféry strachu.

Symbolem Stalinských „čistek" se kromě rozkazu 00447 staly hlavně tři takzvané moskevské procesy s údajnými nepřáteli státu. Podle odtajněných sovětských archivů zatkla NKVD během let 1937 a 1938 asi 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680.000 zastřeleno. Podle některých odhadů byl počet obětí "čistek" ještě vyšší. Odhady počtu obětí celé Stalinovy hrůzovlády se pohybují od deseti až do 40 milionů.