Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chile schválili zrušení absolutního zákazu potratů, možný bude ze tří důvodů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Reprofoto YouTube

Santiago de Chile - V Chile dosud platil absolutní zákaz potratů, tedy i ze zdravotních důvodů. Tento zákon ale parlament zmírnil. Nyní je možné umělé přerušení těhotenství ze tří důvodů.

Prezidentka Michelle Bacheletová předložila legislativní úpravu před více než dvěma lety. Minulý týden na její podporu demonstrovaly v chilské metropoli i dalších městech tisíce lidí.

Podle nového zákona by mělo přestat být trestné umělé přerušení těhotenství ve třech případech: pokud bude ohrožen život ženy, jestliže plod nebude mít naději na přežití, anebo pokud těhotenství vzniklo ze znásilnění.

Podobné výjimky existovaly podle španělského listu El País v Chile už od roku 1931, tedy ještě předtím, než tam ženy dostaly v roce 1949 volební právo. Absolutní zákaz interrupcí v roce 1989 zavedl pravicový diktátor Augusto Pinochet, jen několik měsíců předtím, než opustil úřad prezidenta.

Dalšími zeměmi s absolutním zákazem potratů jsou Nikaragua, Dominikánská republika, Salvador, Haiti, Malta a Honduras. Například v Salvadoru je nyní za mřížemi asi 20 žen, které si za přerušení těhotenství odpykávají až třicetileté tresty vězení. V mnoha případech šlo přitom o spontánní potrat, který soud označil za vraždu.

Témata:  potraty,  Chile,  ženy,  porody

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.