Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Itálie přijala tři migranty z Libye. Původně je posílala na Maltu

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Řím/Valletta - Itálie dnes přijala tři libyjské migranty, které původně odmítala s odůvodněním, že se mají vylodit na Maltě, protože v jejích vodách byli zadrženi.

Agentura AFP uvedla, že nevládní španělská záchranářská loď, která uprchlíky přepravuje, dostala povolení vplout do jednoho ze sicilských přístavů, když ohlásila závadu na motoru.

Itálie, která dlouhodobě usiluje o to, aby další státy Evropské unie otevřely své přístavy a hranice migrantům z Afriky, si chtěla vymoci, aby loď zamířila na Maltu. Na záchranné operaci, v níž byli běženci zachráněni, se sice podílely také italské pobřežní hlídky, ale uskutečnila se v oblasti v působnosti maltských pobřežních hlídek. Malta ale španělské lodi nedovolila vplout do svých přístavů.

Situaci komplikovalo také to, že španělské plavidlo je členem humanitární iniciativy Proactiva Open Arms (POA). Ta neschválila kodex, kterým italská vláda vymezila podmínky činnosti humanitárních organizací, jež pomáhají migrantům ve Středozemním moři.

Kodex požadovaný italským ministerstvem vnitra pro činnost nevládních humanitárních organizací při zachraňování migrantů ve Středozemním moři podepsali na konci července zástupci jen některých organizací. Kromě POA se k němu nepřipojili ani Lékaři bez hranic. Tato mezinárodní organizace uvedla, že kodex nepřijme s ohledem na humanitární zásady "nezávislosti a neutrality".

Témata:  Itálie uprchlíci Malta

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.