Mírové soužití mezi muslimy, židy a křesťany? Brání mu politici, tvrdí bosenští duchovní

V bosenské metropoli Sarajevo se tento týden koná společná židovsko-muslimská konference, na kterou dorazilo přibližně 120 náboženských představitelů z 27 zemí světa. Přes pět století trvající náboženskou pestrost Bosny dokládají stovky kostelů, mešit a synagog na jejím území. Bosenská metropole Sarajevo, kde se vedle sebe modlí ortodoxní i katoličtí křesťané a muslimové, má přezdívku „malý Jeruzalém".

Předseda židovské komunity v Bosně Jakob Finci pokládá Sarajevo za příklad těsné spolupráce, během druhé světové války zde totiž muslimové ukrývali Židy a Židé zase dávali jídlo všem národnostem během tříletého obléhání města bosenskými Srby.

Vůdce bosenské islámské obce muftí Husein Kavazovič uvádí, že víra nestačí. Více by podle něj měly dělat například politické elity. „Pro začátek by bylo dobré, kdyby přestaly se svými ideologickými manipulacemi náboženství sledovat vlastní politické cíle. Na nás je zase nedovolit jim to dělat," uvádí.

Přestože nacionalisté ze tří bosenských komunit - Srbové, Chorvati a Bosňáci - stále trvají na exkluzivitě vlastního společenství, náboženští představitelé se snaží pomoci zahojit křivdy z válečného období mezi lety 1992 až 1995. V konfliktu zemřelo přibližně 100.000 civilistů a miliony lidí byly vysídleny.

„Bosna může přežít pouze jako vícenárodnostní stát, nehledě na to, jak moc se nás političtí představitelé snaží přesvědčit o opaku," říká mnich Željko Brkić z jednoho z nejstarších františkánských klášterů v zemi. S tím souhlasí také jeho kolegové z ortodoxní, židovské i muslimské komunity.

„Je velmi důležité, aby zde byly různé kultury a náboženství, a abychom na jejich základě formovali naši identitu," cituje agentura představitele ortodoxního kláštera v Žitomislici na jihu země, kde v současné době tvoří většinu populace katoličtí Chorvati.

Témata:  Bosna a Hercegovina,  muslimové,  židé,  křesťanství,  Islám