Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Severokorejský režim získává peníze u nejbližších spojenců USA, Washington prská

Severní Korea, ilustrační foto
Severní Korea, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Kuvajt - Kromě Ruska a Spojených arabských emirátů si Severokorejci jezdí vydělávat i do Kuvajtu. Přesněji řečeno tam jezdí vydělávat finance potřebné pro režim Kim Čong-una, z platu jim údajně zbude sotva pětina. Kuvajt práci Severokorejců na svém území i přes tlak Spojených států nechce omezit.

Americký spojenec v oblasti Perského zálivu Kuvajt bude i nadále garantovat pracovní víza pro pracovníky ze Severní Koree. Jejich mzdy významně pomáhají Pchjongjangu po finanční stránce, když ho dusí mezinárodní sankce. Vláda stanovisko sdělila agentuře AP ve čtvrtek, v pátek by se měl kuvajtský emír setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. 

Kuvajtská monarchie přitom byla chválena za údajné úsilí o omezení počtu severokorejských pracovníků v zemi. Vláda to ale vyvrací s tím, že rozhodně nehodlá prosadit zákaz, který by je omezoval. 

To znamená pro Spojené státy jistou výzvu. USA chtějí přesvědčit většinu států Perského zálivu, aby skoncovaly s využíváním tisíců Severokorejců pro nákladné stavby, aby omezily restaurace, které tam zprostředkovaně provozuje režim KLDR. Podle expertů a analytiků však platy takových pracovníků významně pomáhají severokorejskému režimu, který si může dovolit kupovat luxusní zboží a vyvíjet rakety, které pak chtějí použít proti Spojeným státům, nově třeba proti ostrovu Guam. 

V současné době pracuje v Kuvajtu 6 064 pracovníků z KLDR. Uvedlo to tamní ministerstvo informatiky.  To je dvakrát víc, než se předpokládalo. Agentura AP měla dříve k dispozici údaj o 2 500 Severokorejcích, kteří pracují v Kuvajtu. 

"Nemáme žádné plány na vylučování Severokorejců a Kuvajt to ani nikdy nedělal," stojí ve vyjádření vlády. V červnu ale americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Kuvajt pozastavil udělování nových pracovních víz Severokorejcům. Bývalý šéf diplomacie John Kerry už loni přivítal krok Kuvajtu, který zrušil přímé letecké spojení do KLDR.

Podle zprávy americké diplomacie přišlo do Kuvajtu od roku 2008 na 4 tisíce pracovníků z KLDR, které tam poslala vládní Strana práce ve spolupráci s korejskou armádou. Podle těchto zpráv dělníci pracují 14 až 16 hodin denně, téměř 90 procent platu připadne zaměstnavatelské společnosti. Pracovníci trpí zdravotními potížemi spojenými s nedostatkem péče a jídla. 

Většina Severokorejců si v Perském zálivu vydělá okolo tisíce dolarů měsíčně, z toho asi polovina připadne vládě Severní Koree a dalších 300 dolarů jde manažerům společností. Průměrně tak dělníkovi zbude 200 dolarů na měsíc. To na poměry KLDR není tak zlé, podle odhadů se tam totiž pohybuje průměrná roční mzda na obyvatele na 1 700 dolarů. 

Pchjongjang posílá své pracovníky také do Ománu, Kataru nebo Spojených arabských emirátů. Všechny země jsou zároveň spojenci USA. Pro Severní Koreu je zejména důležitý právě Kuvajt. Jde totiž o jedinou zemi Zálivu, kde je otevřená severokorejská ambasáda, jejímž prostřednictvím Pchjongjang koordinuje své diplomatické záležitosti.

Témata:  Kuvajt Severní Korea peníze USA

Související

Aktuálně se děje

8. srpna 2025 10:28

Špatná zpráva pro televizní diváky. Karel Šíp naznačil, kdy skončí

Už desítky let patří Karel Šíp k nejvýraznějším osobnostem tuzemského televizního vysílání. Přestál změnu režimu, rozpad společného československého státu a v poslední době se svou Všechnopárty i výměny generálních ředitelů České televize. Přesto diváci vědí, že jednoho dne skončí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Příměří za ruských podmínek nevydrží. Dalším Putinovým cílem bude totální likvidace Ukrajiny a útok na Evropu

Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.