Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je obrovská škoda, že pražské a bratislavské jaro byly zastaveny, myslí si Fico

Rober Fico, slovenský premiér
Rober Fico, slovenský premiér
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Bratislava - Dnešní 49. výročí vojenské invaze v srpnu 1968 si připomněli také Slováci. Pieta bez účasti politických špiček se uskutečnila v centru Bratislavy u pamětní desky připomínající tři zastřelené. Premiér Robert Fico vystoupil na jiné akci.

Fico položil kytici ke hrobu Alexandra Dubčeka. "Je obrovská škoda, že pražské a bratislavské jaro byly zastaveny. Dnes Slovensko by bylo podstatně dále, to se týká i České republiky. Zaplatili jsem velkou daň za to, co se dělo v souvislosti normalizací v 70. letech," řekl Fico. Dodal, že na rozdíl od jiných zemí hodlá dělat všechno pro rozvoj svobody a demokracie na Slovensku.

"Jsem rád, že po roce 1989 jsme nastoupili cestu a že dnes Slovensko je vnímáno jako země, která je svobodná, demokratická a bezpečná," řekl Fico, jenž vstoupil do komunistické strany v roce 1987.

"Invaze do Československa se zúčastnilo 27 divizí a více než půl milionu vojáků. Každý odpor (veřejnosti) proti mnohanásobné přesile byl zbytečný. Střelba do davu si vyžádala dohromady 108 mrtvých a 500 těžce zraněných," uvedl v projevu šéf slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák.

Podle něj úkolem sovětských vojsk během následného pobytu v Československu bylo vyvolat u obyvatel strach a respekt. "Po okupaci byl zvolen nový prezident, Gustáv Husák - normalizátor. Opět se potvrdilo, že komunistická strana je nereformovatelná," řekl Krajňák, jenž také připomněl čistky na vedoucích postech v úřadech a v závodech, zavedení cenzury či nařízení kontroly na církvemi.

Témata:  okupace 1968 Slovensko Robert Fico

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.