Premiér Eduard Heger vyjádřil přesvědčení, že se Ukrajinci dočkají svobody. Šéf sněmovny Boris Kollár zase doufá, že ruská vojska nakonec opustí Ukrajinu, podobně jako odjeli na začátku 90. let sovětští vojáci z Československa.

"Připomínáme si historickou událost, která není součástí dávné minulosti, ale má v sobě potenciál aktuální hrozby. Opět umírají nevinní lidé, a to jen proto, že chtěli svobodně rozhodnout o své budoucnosti," řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která srovnala vojenskou okupaci Československa s útokem Ruska na Ukrajinu.

Podle Čaputové sny generace z období srpna 1968 se naplnily až po pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989 a poté, co zemi opustila sovětská vojska. "Už nejsme okupovanou zemí, o své budoucnosti rozhodujeme svobodně a sami. Stali jsme se součástí demokratického mezinárodního společenství, které pomáhá napadené Ukrajině. Kdo jiný by měl rozumět těžko zkoušené zemi, než my, kteří byli normalizováni pod hlavněmi pušek a tanků,“ uvedla slovenská prezidentka.

Premiér Heger řekl, že zkušenost s okupací měli nejen obyvatelé Československa, ale nyní ji mají i Ukrajinci. "I my jsme tehdy toužili po svobodě, po lepším životě. Po tom samém touží lidé na Ukrajině. Tak, jako přišel trest z Moskvy pro Československo, tak přišel trest z Moskvy i pro Ukrajinu," řekl Heger.

Podle šéfa parlamentu Borise Kollára je třeba Rudé armádě vyjádřit vděk za osvobození od fašismu za druhé světové války, současně je ale třeba připomínat okupaci Československa z roku 1968 za účasti také sovětských vojáků. "I naši východní sousedé zažívají bezprecedentní útok ruského režimu na svobodu a demokracii. Každý, kdo použije vojenskou sílu, měl by si uvědomit, že vůli po svobodě a suverenitě lze zlomit jen stěží," řekl Kollár.

Pietní vzpomínka se tradičně konala u pamětní desky, jež byla v minulosti instalována na budově Univerzity Komenského v Bratislavě na památku tří zastřelených na začátku vojenské invaze v srpnu roku 1968.