Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polský exprezident Walesa je opět vyšetřován kvůli podezření z křivé výpovědi

Varšava
Varšava
Foto: Pixabay

Varšava - Polský exprezident Lech Walesa je kvůli své minulosti znovu vyšetřován Institutem národní paměti (IPN). Opět se to týká jeho údajné spolupráce s někdejší komunistickou tajnou policií.

Jde o nejnovější úder v dlouholetém konfliktu mezi nositelem Nobelovy ceny za mír Walesou a šéfem vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnosti (PiS) Jaroslawem Kaczyńským. V minulosti patřili k antikomunistickým aktivistům a spolupracovali spolu; Walesa stál u zrodu odborového svazu Solidarita, který vedl odpor proti komunistickému režimu. V devadesátých letech se ale oba muži rozešli ve zlém.

Vyšetřovatel IPN Robert Janicki podle agentury Reuters sdělil, že vyšetřování se nyní týká přísežné výpovědi, v níž Walesa označil za podvrh dokumenty naznačující, že byl v sedmdesátých letech placeným informátorem komunistické tajné policie.

IPN začátkem roku s odvoláním na posudky grafologů označil za dokázané, že Walesa byl od prosince 1970 do června 1976 tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti (SB), donášel na své kolegy a bral za to peníze. Walesův rukopis se podle znalců shoduje s písmem agenta pod krycím jménem Bolek, jehož hlášení se našla v pozůstalosti bývalého komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszczaka.

Složka agenta s krycím jménem Bolek z Kiszczakovy pozůstalosti obsahuje 575 stran. Většinou jde o hlášení ručně psaná tajnými policisty, některé listiny ovšem psal přímo Bolek.

Podle těchto záznamů spolupracoval Bolek s SB intenzivně od prosince 1970 do července následujícího roku. Poté styky slábly a v roce 1973 prý již nebyly téměř žádné. Formálně byla spolupráce ukončena v červnu 1976.

Témata:  Lech Walesa Polsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.