Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Porošenko by chtěl v Donbasu vojenskou misi OSN a vojenskou podporu USA

Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Foto: president.gov.ua

Kyjev - Na Ukrajinu dnes přicestoval ministr obrany USA James Mattis. Prezident Petro Porošenko s ním hovořil o možnosti vojenské mise OSN v Donbasu a o americké vojenské podpoře. Mattis je prvním šéfem Pentagonu, který za uplynulé desetiletí Ukrajinu navštívil.

Na východě Ukrajiny je dle Porošenka nyní nejméně 3000 ruských vojáků. Mattis uvedl, že se Rusko snaží překreslit státní hranice a že USA neuznají ruskou anexi Krymu.

Porošenko řekl, že je spokojený s vývojem v otázce možných dodávek amerických bojových zbraní ukrajinské armádě. Moskva takovou podporu odmítá.

Mattis ale kritiku Moskvy odmítl s tím, že to není provokace a že takové vyzbrojení by znamenalo posílení obranyschopnosti Ukrajiny. Dodal, že možnost dodávek zbraní vyhodnocuje a bude informovat amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Šéf Pentagonu také hovořil o americkém úsilí vyřešit diplomatickou cestou konflikt v ukrajinském Donbasu. Upozornil, že Moskva se nedrží svých mezinárodních závazků, včetně minských dohod, které určují postup mírového řešení na východě Ukrajiny.

Témata:  Petr Porošenko Ukrajinská krize Ukrajina James Mattis USA

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.