Jak vyřešit problém s hladomorem a oteplováním? Vertikální farmy vznikají i v Česku

Jak server vysvětluje, i přes všechny faktory, které k přispívají k nedostatku potravin, jako je například přelidnění, změny klimatu nebo nedostatek vody, by se díky novým technologiím mělo lidstvu podařit tyto problémy nejen kompenzovat, ale i zcela odstranit.

Podle serveru postupně dojde k nahrazení zemědělství, jak ho známe dnes, pěstováním potravin v uzavřených budovách, takzvaných vertikálních farmách. V nich budou pěstovány geneticky upravené rostliny, které budou zdravé a bez škodlivých chemikálií.

Díky vodě plné živin a speciálnímu osvětlení bude navíc možné tyto rostliny vypěstovat velmi rychle a farmy tak budou velmi efektivní v produkci potravin. Server také připomíná, že tyto vysoké městské farmy vznikají už dnes – například ve Spojených státech, nebo v Číně; ale i v Evropě.

Představa, že se bude podobným způsobem pěstovat většina plodin na naší planetě, zní jako z vědeckofantastického filmu, do budoucna ale lidem zřejmě nic jiného nezbývá. Němečtí vědci vydali prognózu, podle níž nás čeká nelichotivá budoucnost. Zvyšování teplot, k němuž v posledních letech dochází, má podle nich za následek nejen historicky nejteplejší roky, ale i nižší výnosy úrody, které se projeví například hladomorem.

Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

To může být podle vědců vážný problém. Už nyní má Země více než sedm miliard lidí a je otázkou, jak se s tímto nedostatkem budou vyrovnávat budoucí generace. Populace se totiž, jak už bylo řečeno, neustále zvyšuje.

Odborníci předpokládají, že dramatický pokles výnosu zemědělských plodin může mít vážné dopady na ceny potravin a v chudých zemích může být těchto plodin nedostatek. To může vyústit až v hladomor.

Situace by ale mohla mít další následky. Pod tlakem způsobeným nedostatkem potravin se lidé rozhodnou přestěhovat a ještě více se zvýší migrační pohyby. Lidé budou putovat za potravou, ve světě tudíž mohou vznikat další konflikty a dokonce i války.

Jestli vertikální farmy dokáží těmto problémům zabránit lze zatím jen těžko odhadovat, i Česká republika se ale postupně vydává tímto směrem.  Břeclavská společnost Fosfa, která vyrábí prací prášky, hnojiva či potravinářské přísady, postavila ve svém areálu zřejmě první vertikální farmu v České republice. Několik pater sazenic salátů zabírá plochu šedesát metrů čtverečních.

Ve vertikální farmě rostou zemědělské plodiny hydroponicky, tedy bez půdy v živném roztoku, v patrech nad sebou. Do roku 2022 by měl globální "vertikální" trh růst každoročně o 24,8 procenta na celkovou hodnotu 5,8 miliardy dolarů, odhadla studie společnosti Market Watch. Předpokládá, že vertikální farmy se stanou doménou Asie, kde se objevily poprvé. Pozadu ale nezůstává ani Evropa. Například v Nizozemsku letos zahájí provoz první komerční farmy v Evropě.

Témata:  oteplování,  zemědělci,  lidé,  vertikální farmy