Barma nastražuje miny na hranici s Bangladéšem, Rohingové tam utíkají ze země

Publikováno 08:43, 06. září 2017

Dháka - Z Barmy v posledních dnech před násilnostmi uteklo téměř 125 tisíc Rohingů. Návratu muslimské menšiny mají zabránit miny, které prý Barma rozmísťuje na hranicích s Bangladéšem.

Nulové oddlužení: Naděje pro dlužníky, nebo morální hazard?

Předpověď počasí na noc a středu 23. května

Lidé kašlou na prohlídky u zubaře. Muži hlavně kvůli strachu!

Jak se vyhnout nástrahám českého trhu s energiemi?

Důchodci můžou získat od státu několik tisíc korun ročně. Poradíme jak!

reklama

Finalistky České Miss 2018. Takhle vypadají v plavkách i…

V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bangladéšské vládní činitele. "Pokládají miny na svém území podél plotu z ostnatého drátu," uvedl jeden ze svých zdrojů na adresu Barmy. Oba zdroje pak shodně tvrdí, že o zaminovávání oblasti se dozvěděl díky fotografickým důkazům a informátorům.

"Naše jednotky viděly tři až čtyřčlenné skupiny, jak pracují v blízkosti plotu z ostnatého drátu, jak cosi ukládají do země," uvedl zdroj. "Poté jsme si díky informátorům ověřili, že jsou to miny," dodal s tím, že členové skupin byli oděni v uniformách a že to nebyli rohingští povstalci.

Jistý bangladéšský pohraničník řekl agentuře Reuters, že na barmské straně hranice byly v úterý slyšet dva výbuchy, další dva pak v pondělí. Dodal, že v Bangladéši se léčí chlapec, který v blízkosti hraničního přechodu přišel o levou nohu, zřejmě kvůli mině.

Barmská armáda se k hlášeným výbuchům na pomezí s Bangladéšem nevyjádřila. Komentář neposkytl zatím ani úřad barmské vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. V pondělí k výbuchům kancelář Su Ťij sdělila, že je potřeba objasnit, kde exploze byly a kdo tam mohl miny položit.

Příliv rohingských uprchlíků do Barmy se vystupňoval v posledních 24 hodinách, kdy barmsko-bangladéšskou hranici přešlo asi 37.000 běženců, sdělil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Uprchlické tábory v Bangladéši jsou plné a humanitární organizace mají problémy zajistit běžencům provizorní přístřešky, stravu a zdravotnickou pomoc.

Barmské úřady považují Rohingy za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům asi milionové menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství a neuznávají je jako etnikum.

Maltská humanitární organizace MOAS, která se doposud podílela na záchraně migrantů ve Středozemním moři, podle agentury AP vedla, že se přesune do jihovýchodní Asie s cílem pomáhat rohingským uprchlíkům.