Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud na Krymu odsoudil tatarského aktivistu k osmi letům vězení

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Moskva/Kyjev - Ruský soud na anektovaném Krymu poslal na osm let do vězení významného krymskotatarského politika za údajnou organizaci nepokojů v únoru 2014. Jeho advokát na místě podal odvolání.

Achtěm Čijgoz, místopředseda krymskotatarského Medžlisu, údajně u krymského regionální parlamentu vyvolal srážky s proruskými aktivisty, při nichž dva lidé zahynuli a kolem 80 bylo zraněno.

Koncem února 2014 se v Simferopolu shromáždilo asi 10.000 Tatarů, aby podpořili ukrajinské vedení a protestovali proti hrozícímu záboru Ruskem. Nedaleko se mezitím odehrávala menší proruská demonstrace. Oba tábory se dostaly do konfliktu, který trval několik hodin, než zasáhla policie.

Krym byl pak po spěšně zorganizovaném březnovém referendu přes odpor Ukrajiny a Západu začleněn do Ruské federace.

Čijgoz, který je ve vězení už od ledna 2015, proces od počátku označuje za politickou frašku. Jeho obhájce Nikolaj Polozov dnes na místě podal odvolání.

Krymští Tataři mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat. 

Témata:  Krym,  Rusko,  Ukrajinská krize,  soudy

Aktuálně se děje

26. září 2026 16:53

Ve vodě ve Středočeském kraji objevili olovo. Tisíce lidí ji nesmí pít ani z ní vařit

Středočeské vodárny podaly trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli nálezu nadlimitní koncentrace olova v pitné vodě. Nebezpečná látka byla objevena při kontrolních odběrech ve vodojemu v Odoleně Vodě. Lidé v zasažených lokalitách nesmějí vodu z vodovodu používat k pití ani k vaření. Omezení spotřeby by mohlo podle odhadů vodohospodářů trvat v lepším případě několik dnů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.