Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud na Krymu odsoudil tatarského aktivistu k osmi letům vězení

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Moskva/Kyjev - Ruský soud na anektovaném Krymu poslal na osm let do vězení významného krymskotatarského politika za údajnou organizaci nepokojů v únoru 2014. Jeho advokát na místě podal odvolání.

Achtěm Čijgoz, místopředseda krymskotatarského Medžlisu, údajně u krymského regionální parlamentu vyvolal srážky s proruskými aktivisty, při nichž dva lidé zahynuli a kolem 80 bylo zraněno.

Koncem února 2014 se v Simferopolu shromáždilo asi 10.000 Tatarů, aby podpořili ukrajinské vedení a protestovali proti hrozícímu záboru Ruskem. Nedaleko se mezitím odehrávala menší proruská demonstrace. Oba tábory se dostaly do konfliktu, který trval několik hodin, než zasáhla policie.

Krym byl pak po spěšně zorganizovaném březnovém referendu přes odpor Ukrajiny a Západu začleněn do Ruské federace.

Čijgoz, který je ve vězení už od ledna 2015, proces od počátku označuje za politickou frašku. Jeho obhájce Nikolaj Polozov dnes na místě podal odvolání.

Krymští Tataři mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat. 

Témata:  Krym Rusko Ukrajinská krize soudy

Související

Aktuálně se děje

2. června 2026 13:13

Fotbal střídá hokej. Na Wall Street už mají jasno, kdo vyhraje "mundial"

Wall Street už zná nejpravděpodobnějšího vítěze nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale – je jím Španělsko. Podle ekonomů banky Goldman Sachs jejich prognóza odpovídá historickému vzorci, který se opakuje s pravidelností takřka železnou, a sice že po vítězství jihoamerického týmu se na následujícím šampionátu vrací titul do Evropy.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Co má Trump za lubem? Dohoda s EU se může stát cárem papíru, hrozí nová cla

Spojené státy chystají další zásadní zásah do světového obchodu, který by potenciálně citelně zasáhl i české exportéry. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) navrhl uvalit nová, dodatečná cla ve výši 10 až 12,5 procenta na dovoz z 60 klíčových světových ekonomik. Na seznamu se objevila nejen Čína nebo Indie, ale také Česká republika a celá Evropská unie.