Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud na Krymu odsoudil tatarského aktivistu k osmi letům vězení

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Moskva/Kyjev - Ruský soud na anektovaném Krymu poslal na osm let do vězení významného krymskotatarského politika za údajnou organizaci nepokojů v únoru 2014. Jeho advokát na místě podal odvolání.

Achtěm Čijgoz, místopředseda krymskotatarského Medžlisu, údajně u krymského regionální parlamentu vyvolal srážky s proruskými aktivisty, při nichž dva lidé zahynuli a kolem 80 bylo zraněno.

Koncem února 2014 se v Simferopolu shromáždilo asi 10.000 Tatarů, aby podpořili ukrajinské vedení a protestovali proti hrozícímu záboru Ruskem. Nedaleko se mezitím odehrávala menší proruská demonstrace. Oba tábory se dostaly do konfliktu, který trval několik hodin, než zasáhla policie.

Krym byl pak po spěšně zorganizovaném březnovém referendu přes odpor Ukrajiny a Západu začleněn do Ruské federace.

Čijgoz, který je ve vězení už od ledna 2015, proces od počátku označuje za politickou frašku. Jeho obhájce Nikolaj Polozov dnes na místě podal odvolání.

Krymští Tataři mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat. 

Témata:  Krym Rusko Ukrajinská krize soudy

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 13:20

Už je to za hranou. Eva Pavlová podpořila manžela výjimečně i veřejně

Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.