Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko odsoudilo ukrajinský školský zákon, považuje ho za diskriminační. Vadí také Polákům či Maďarům

Ukrajina, ilustrační foto
Ukrajina, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Moskva/Kyjev - Ukrajinský školský zákon, který upravuje výuku v mateřských jazycích národnostních menšin, dnes kritizovalo Rusko. Vadí ale také Polsku, Rumunsku, Moldavsku a Maďarsku.

Otázka jazyka je na Ukrajině mimořádně citlivá, protože se týká práv odbojných Rusů žijících v Donbasu.

Zákon, který čeká na podpis prezidenta Petra Porošenka, umožňuje výuku v mateřském jazyce menšin v předškolních zařízeních a v prvních čtyřech ročnících základních škol. Od pátého ročníku nastoupí jako vyučovací jazyk ukrajinština s tím, že souběžně budou mít žáci možnost vzdělávat se v mateřském jazyce. Změna má nastat v roce 2020.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin ujistil, že Kyjev bude zájmy národnostních menšin respektovat. Jeho slova ale nezabrala.

Podle Moskvy má ukrajinský zákon násilně zavést jednotný státní jazyk, což je v rozporu s ukrajinskou ústavou a mezinárodními závazky Kyjeva. Proti zákonu protestovala také ministerstva zahraničí Polska, Rumunska a hlavně Maďarska. V jazykově pestrém Zakarpatsku jsou Maďaři nejpočetnější národnostní menšinou. Ke zrušení zákona vyzval Kyjev i moldavský prezident Igor Dodon.

Budapešť zaslala protest úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi OBSE a komisaři EU pro rozšíření Johannesi Hahnovi.

Témata:  Ukrajina Rusko jazyky

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.