Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

KLDR testovala vodíkovou bombu, může způsobit naprostou zkázu, uvádí Američané

Kim Čing-un usoudil, že
Kim Čing-un usoudil, že "za stávající situace nastal čas zúčtovat s americkými imperialisty".
Foto: KCNA

Washington - Americká armáda od čtvrtka bere jako realitu variantu, že Severní Korea provedla 3. září výbuch vodíkové bomby. Síla šestého a doposud nejsilnějšího jaderného testu KLDR se odhaduje na 250 kilotun trinitrotoluenu (TNT), což je šestnáctkrát víc než síla pumy svržené na Hirošimu.

"Předpokládám, že to byla vodíková bomba. Jakožto vojenský důstojník musím toto rozhodnutí učinit," řekl agentuře Reuters generál John Hyten, šéf amerického strategického velitelství Stratcom.

"Nejsem jaderný fyzik, takže vám neřeknu, jak přesně se to odehrálo... Mohu ale říct, že rozsah toho, co jsme pozorovali mi naznačuje, že šlo o vodíkovou bombu a podle toho musíme společně s našimi spojenci hledat správnou odpověď," vysvětlil Hyten.

Exploze vyvolala otřesy o síle 6,3 stupně Richterovy škály a jihokorejští vědci v jejím důsledku odhalili ve vzduchu, vodě a půdě stopové množství radioaktivního xenonu. Ze vzorků ale nelze poznat, jaký druh bomby KLDR testovala.

"Naprostá zkáza a škody, které můžete s takovou zbraní napáchat, nás velmi znepokojují," řekl Hyten, který dohlíží na jaderný arzenál Spojených států. Podle něj však komunistický režim stále neprokázal, že má spolehlivou balistickou střelu, která by mohla jadernou hlavici nést.

Témata:  vodíková bomba severokorejské zbraně Severní Korea USA

Související

Aktuálně se děje

8:11

Další drama při přistání v Praze? Pondělní incident na hodinu ochromil letiště

Pražské letiště v posledních dnech přitahuje komplikace. V sobotu musel letoun aerolinek Turkish Airlines opakovat přistání, v pondělí nastaly na Ruzyni další potíže. Tentokrát unikla kapalina z jednoho letounu, což vedlo k dočasnému omezení provozu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.