Berlín - Německé parlamentní volby nebudou mít dle politologů zásadní dopady na uprchlickou politiku Berlína. Složitá ale bude diskuze o tom, kolik vlastně běženců smí do spolkové republiky přicházet. Ta by mohla výrazně zkomplikovat i samotný vznik vlády.
"Myslím si, že se v migrační otázce nic nezmění," je přesvědčen politolog z Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler, který loni o migraci napsal knihu. Po volbách se podle něj dají očekávat maximálně drobné úpravy stávajícího kurzu v závislosti na tom, jaká vznikne vláda.
Podobně to vidí i politoložka z univerzity v Tübingenu Gabriele Abelsová. "Samozřejmě to záleží na tom, kdo sestaví příští vládu," podotýká s tím, že ona sama očekává v migrační politice kontinuitu.
Její přesvědčení plyne i z dosavadních průzkumů veřejného mínění, které ve volbách jasně favorizují konzervativní unii CDU/CSU. Angela Merkelová tak bude po volbách nejspíš sestavovat i další vládu. Na výběr bude mít podle všeho ze dvou možností - buď pokračovat ve velké koalici se sociálními demokraty, nebo se spojit se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.
Ani druhá možnost by podle odborníků neznamenala zásadní změnu, protože hlavní slovo by stejně měla Merkelová, která je v Německu s uprchlickou politikou spojována nejvíce. Rozdíly by podle Münklera byly primárně technického rázu. "Jsou to spíše otázky managementu, jako jestli bude mezi takzvané bezpečné státy zařazeno Maroko nebo Tunisko," říká.
Debata se po volbách povede také o tom, v jakém rozsahu mohou za uprchlíky do Německa přijíždět jejich rodiny nebo jestli je možné odmítnuté žadatele o azyl deportovat do Afghánistánu. Na snaze vrátit co nejvíce neúspěšných žadatelů do zemí původu by se ale nic změnit nemělo. Loni jich asi 55.000 odešlo dobrovolně a dalších 25.000 Berlín deportoval.
CSU si jako podmínku pro vstup do koalice stanovila horní hranici pro příjem uprchlíků ve výši 200.000 ročně. Takový limit ale odmítá jak Merkelová, tak ostatní strany, s nimiž by mohla vládnout. Jak strany po volbách tento rozpor chtějí překonat, zatím není jasné, prosazení horní hranice ale odborníci nečekají.
Politoložka Abelsová je přesvědčena, že po volbách bude vidět silnější snaha hledat evropská řešení a přenést model dohody o migraci mezi Evropskou unií a Tureckem i na další státy.
Německá kancléřka zároveň nadále prosazuje kvóty pro přerozdělování běženců v rámci EU. Rýsuje se tak pokračování neshod se zeměmi Visegrádu, které kvóty odmítají, i když byly podle Soudního dvora EU přijaty v souladu s pravidly. V závislosti na tom, jestli ve vládě usednou i sociální demokraté, nejsou vyloučeny ani debaty o tom, jestli by kvůli neochotě přijímat uprchlíky měly být zemím kráceny fondy EU.
Témata: volby v Německu, uprchlíci, Angela Merkelová
Související
23. srpna 2024 22:07
16. listopadu 2022 12:04
27. března 2022 21:48
3. října 2021 21:50
28. září 2021 21:15
28. září 2021 11:50
