Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurovize odhalila překvapivou skutečnost: Jak Evropa vidí Rusko?

Eurovision Song Contest
Eurovision Song Contest
Foto: eurovision.tv

Londýn – Letošní ročník Eurovize měl pro mnohé překvapivou vítězku – ukrajinskou zpěvačku, která vystupuje pod jménem Jamala. Její vítězná skladba, 1994, ale vyvolala ostrou reakci z Ruska. Mary Dejevskyová, britská spisovatelka a novinářka, se zamýšlí, co celá situace vypovídá o názoru Evropy na Rusko.

Sporná píseň

Dejevskyová připomíná, že ačkoliv Ukrajina v posledních dnech a týdnech na titulcích příliš nefigurovala, se sobotním večerním hlasováním v soutěži Eurovize se to všechno změnilo. Vítězná píseň 1994 zpěvačky Jamaly totiž vypráví příběh její babičky, která byla jako krymská Tatarka deportována Stalinem z Krymu.

Ačkoliv ruský favorit Sergej Lazarev se svou písní You Are the Only One nepropadl, umístil se až třetí. Reakce ruských uživatelů na internetu byla podle Dejevskyové okamžitá. „Protestovali, že ukrajinská písnička byla evidentně politická, čímž mysleli ‚protiruská', a jako taková měla být ze soutěže vyloučena," podotýká Dejevskyová.

Dejevskyová souhlasí, že s ohledem na ruskou anexi Krymu z roku 2014 jde o citlivé téma, následně ale dodává, že to vše již bylo zváženo na začátku soutěže a písni bylo dovoleno pokračovat. „Díky tomu tento ročník Eurovize odhalil, jak rozsáhlé a hluboké je rozdělení Evropy ohledně Ruska a Ukrajiny," podotýká.

Rozdělená Evropa

Poukazuje, že tomu napomohl i nový způsob, jakým bylo lidem ukazováno skóre. Díky tomu bylo možné sledovat, jak mají konkrétní státy tendenci hlasovat pro jiné státy. Další „nepříjemné závěry" pak podle ní lze vyvodit z toho, jak hlasovaly jednotlivé národní poroty, které letos byly oddělené od veřejného hlasování a lze je zhlédnout na webu soutěže.

Jedním z těchto závěrů podle Dejevskyové je, že kvůli tomu, jak Ukrajina a Rusko rozdělily Evropu, měli lidé problém mezi nimi rozhodnout, což ukázal fakt, že obě země se držely na vrcholu až do samého konce.

„Druhým pak byl značný rozdíl mezi hlasy národních porot (profesionálů, řekněme) a hlasy ‚lidu'. Poroty ukázaly stejné politické instinkty jako v minulosti: byla tu značná preference Ukrajiny nad Ruskem, zatímco někteří volili Austrálii jako šikovnou střední cestu. ‚Lid' byl ale odvážnější. Nepovažoval volbu mezi Ukrajinou a Ruskem za ano-ne rozhodnutí a často hlasoval pro obě země," vysvětluje.

Ponaučení z Eurovize

Ačkoliv Dejevskyová připouští, že může jít jen o otázku hudebního vkusu, jde podle ní o důkaz rozdílného názoru mezi elitou a běžnými obyvateli. To se podle ní také odráží v názorech na samotné Rusko.

„Když bylo odsuzování Ruska kvůli Ukrajině v plném proudu, mnoho lidí se uchýlilo na sociální média, kde požadovali, aby byly argumenty vyváženější. Když byly oficiální styky ukončeny, tito lidé trvali na tom, že by měly být zachovány. Nešlo o takzvané trolly Kremlu, ale o neodborníky s jiným názorem," podotýká Dejevskyová.

Na závěr dodává, že by si politické elity a profesionálové měli z hlasování lidí vzít ponaučení a „přijmout, že už je možná načase, aby se situace kolem Ukrajiny uklidnila."

Témata:  Eurovize Ukrajina Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.