Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Porošenko naštval Rumuny a Maďary. Podepsal školský zákon, jež nařizuje výuku od páté třídy jen v ukrajinštině

Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Foto: president.gov.ua

Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal nový školský zákon, který vyvolal kritiku v sousedních zemích. Podle normy od pátého ročníku nastupuje na školách jako vyučovací jazyk ukrajinština. Změna má nastat v roce 2020.

Porošenko podpis doprovodil prohlášením, že zákon "posiluje roli ukrajinštiny ve výukovém procesu". Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó zákon označil za "ránu do zad" a rumunský prezident Klaus Iohannis minulý týden na protest zrušil plánovanou návštěvu Ukrajiny.

Otázka jazyka je na Ukrajině mimořádně citlivá, protože se týká práv odbojných Rusů žijících ve východoukrajinském Donbasu. Ti jakékoli ukončení svých separatistických snah podmiňují posílením politické, hospodářské, bezpečnostní, ale i jazykové autonomie. Na potíže při užívání a výuce svého jazyka si stěžují i Maďaři, Rumuni a Poláci žijící na západě země.

Zákon umožňuje výuku v mateřském jazyce menšin v předškolních zařízeních a v prvních čtyřech ročnících základních škol. Od pátého ročníku nastupuje jako vyučovací jazyk ukrajinština s tím, že souběžně budou mít žáci možnost vzdělávat se v mateřském jazyce.

Témata:  Petr Porošenko Ukrajina jazyky

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.