Jakarta - Série erupcí sopky Agung, která se tyčí na ostrově Bali do výšky 3031 metrů nad mořem, si mezi roky 1963 a 1964 vyžádala více než 1000 obětí. A nyní hrozí další katastrofa. Listu The Guardian to řekl Scott Bryan z queenslandské univerzity.
"Fakt, že během posledního týdne narůstá intenzita seizmických otřesů pod sopkou a dochází k nim v menší hloubce, je dobrým indikátorem toho, že magma stoupá k povrchu," vysvětluje Bryan.
Vedle otřesů podle něj blízkost erupce mohou určit další dvě znamení: plyny unikající z vrcholku vulkánu a vypoulení povrchu sopky. Únik plynů je znamením toho, že tlak pod povrchem povážlivě vzrostl, sune magma směrem k vrcholu a během tohoto procesu se uvolňují plyny a pára.
Láva v letech 1963 až 1964 tekla do vzdálenosti sedm kilometrů od vulkánu a přeživší podle australské televize ABC vzpomínají na "déšť popela".
Nejnebezpečnějším jevem, který doprovází sopečné erupce, je však pyroklastický proud, jenž bývá někdy označován jako žhavé mračno. Jedná se o vlnu žhavých sopečných plynů smíšených s úlomky magmatu a sopečného popela s teplotou od 100 do 1000 stupňů Celsia, která se pohybuje po sopečném svahu rychlostí i několik stovek kilometrů za hodinu.
Podle Bryana nelze rozsah erupce předvídat. Možnou intenzitu erupce ilustruje na příkladu láhve coca-coly: "Pokud s ní člověk zatřese a uvolní víčko, vypění všechna ven. Pokud ji ale nechá den stát otevřenou a pak s ní zatřese, nestane se nic - všechen plyn vyprchal."
Témata: sopky, Indonésie, katastrofy
Související
7. února 2025 13:10
23. října 2022 11:32
24. dubna 2022 18:23
25. prosince 2021 21:57
2. října 2021 15:53
20. září 2021 15:26
