Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Američané vyzvou Kubu k odvolání velké části diplomatů z Washingtonu

USA
USA
Foto: Pixabay

Washington/Havana - Spojené státy podle informací agentur Reuters a AP zřejmě ještě dnes vyzvou Kubu, aby odvolala téměř dvě třetiny svých diplomatů z Washingtonu. Jde o reakci na nedávné rozhodnutí americké vlády stáhnout většinu diplomatů z Havany kvůli záhadným útokům, které poškodily zdraví zaměstnanců ambasády.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson jednal o chystaném kroku s prezidentem Donaldem Trumpem v pondělí. Washington by mělo opustit 60 procent kubánských diplomatů.

Vyšetřovatelé USA již řadu měsíců řeší záhadné útoky, při nichž utrpělo újmu 21 Američanů. Jednotlivé případy se od sebe velmi lišily, od vážného poškození či ztráty sluchu po poškození mozku nebo nevolnost. Zdravotní potíže ohlásilo i několik kanadských diplomatů.

Kuba jakoukoli spojitost s incidenty odmítá a páteční americké rozhodnutí o stažení 60 procent diplomatického personálu USA z ostrovní země označila za ukvapené.

Washington a Havana mají komplikované diplomatické vztahy, které v roce 2015 z iniciativy tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy byly po více než půlstoletí obnoveny. Jeho nástupce Trump má však ke kubánskému režimu výrazně rezervovanější postoj.

Témata:  diplomacie USA Kuba

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 18:11

Překvapení na Českém slavíku: Dara Rolins a její dcera ukázaly výjimečný talent

O jeden z nečekaných momentů slavnostního večera Českého slavíka 2025 se postarala oblíbená slovenská zpěvačka Dara Rolins. Na pódium si k vystoupení přizvala svou sedmnáctiletou dceru Lauru Homolovou, které nikdo neřekne jinak než Lola. Matka a dcera společně zazpívaly část skladby z nového alba Dary Rolins a sklidily za to zasloužený potlesk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.