Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europoslanci přijali usnesení odsuzující perzekuci krymských Tatarů, Štětina připomněl rok 1968

Jaromír Štětina
Jaromír Štětina
Foto: www.top09.cz

Štrasburk - Evropský parlament dnes přijal usnesení, v němž odsoudil pronásledování krymských Tatarů ruskými úřady na Krym. Zároveň vyzval k justičnímu očištění a k propuštění všech krymskotatarských představitelů, kteří s připojením regionu k Rusku nesouhlasí. Na vzniku rezoluce se podíleli i někteří čeští europoslanci.

Europarlamentní rezoluce, která je právně nezávazná, konkrétně jmenuje osudy novináře Mykoly Semeny a místopředsedů krymskotatarského neoficiálního národního parlamentu Medžlisu Ilmiho Umerova a Achtěma Čijgoze.

Žurnalista Semena byl odsouzen za vyzývání k činnosti směřující k porušování územní celistvosti Ruska k podmíněnému trestu a k tříletému zákazu novinářské činnosti. Krymskotatarší političtí předáci Umerov a Čijgoz pak dostali tresty vězení v délce dvou a osmi let.

"Být na straně práva je pro kremelský režim zjevný zločin. Oběti ruské zvůle mají konkrétní jména obsažená v naší rezoluci," uvedl při dnešní debatě Pavel Svoboda. Jeho kolegyně Michaela Šojdrová pak v plénu prohlásila, že je třeba zřídit na Krymu mezinárodní pozorovatelskou misi OSN, která by o tamní situaci podala zprávu.

"Tato rezoluce znovu evokuje naši paměť. Připomíná naši povinnost splácet dluh těm krymským Tatarům, kteří se v roce 1968 postavili proti okupaci mé země - Československa - sovětskou armádou," uvedl další český europoslanec Jaromír Štětina.

Témata:  Krym Rusko Jaromír Štětina EU

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.