Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinský parlament konfliktně debatuje o Donbasu

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.in.ua

Kyjev - Prudkým konfliktem skončilo jednání ukrajinského parlamentu o zvláštním správním režimu pro Donbas, jehož značná část je pod kontrolou separatistů podporovaných Ruskem.

Zákon podle Kyjeva vychází z minských mírových dohod, ukrajinští nacionalisté ale tvrdí, že v jeho důsledku ztratí Ukrajina naději na návrat Donbasu pod vlastní správu. Parlamentní schůze byla přerušena, když oponenti zákona obsadili řečnický pult a znemožnili další diskusi.

Zákon, který má v budoucnu zajistit zpětnou integraci Donbasu, označuje východní regiony země za dočasně okupované území a Rusko za agresora. Uvádí, že cílem ukrajinské politiky je obnovení ústavního pořádku v Donbasu a osvobození oblastí kontrolovaných povstalci.

Proti zákonu, který předložil prezident Petro Porošenko, se postavili poslanci nacionalistické strany Svoboda, zastupitelé regionální Svépomoci a několik nezařazených. Několik desítek poslanců se shromáždilo u předsednického stolu, rozhořčení zastupitelé obsadili poslanecké lavice a poškodili mikrofony.

Když poslankyně Naděžda Savčenková, známá z dvouleté internace v ruském vězení, vytrhla šéfovi sněmovny Oleksandru Turčynovovi mikrofon z ruky, byla schůze předčasně ukončena. Před parlamentní budovou mezitím odpůrci zákona uspořádali demonstraci a provolávali slávu Ukrajině.

Turčynov zmaření schůze označil za "dílo ruských agentů". Nelze ospravedlnit ty, kdo dnes "de facto zničili naděje milionů Ukrajinců", řekl předseda sněmovny. Schůze by nicméně měla v pátek pokračovat.

Témata:  Ukrajina Ukrajinská krize Donbass v Doněcku

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.