Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko chce, aby Brusel přehodnotil vztahy s Ukrajinou

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Budapešť - Ukrajinský parlament schválil 5. září novelu školského zákona, která pobouřila okolní země. Maďarsko dnes oznámilo, že vyzve Evropskou unii k přehodnocení vztahů s Kyjevem.

Ukrajinský zákon nově ukládá pedagogům středních škol, aby při výuce používali výhradně ukrajinštinu. Toto opatření je zdůvodňováno snahou lépe integrovat menšiny do společnosti a pomoci jim získávat zaměstnání ve veřejném sektoru. Rusko v reakci uvedlo, že cílem právního předpisu je poškodit zájmy milionů ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vydal v pondělí večer prohlášení, v němž oznámil, že tento problém nadnese příští týden na setkání šéfů diplomacie členských států Evropské unie.

"Tento školský zákon porušuje dohodu o přidružení uzavřenou mezi EU a Ukrajinou. Proto příští pondělí na schůzce ministrů zahraničí v Lucemburku navrhnu revizi této asociační dohody," sdělil ministr.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko má ve středu ve Štrasburku promluvit na zasedání Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které by se podle programu jednání mělo zabývat i ukrajinským školským zákonem.

Témata:  Maďarsko Ukrajina Petr Porošenko EU

Související

Aktuálně se děje

9:31

Osmdesátník Karel Šíp. První dárek od televize rozbalil předčasně

Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.