Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Morales jde proti ústavě a usiluje o čtvrtý mandát, rozzlobení lidé vyšli do ulic

Juan Evo Morales Ayma je vůdcem bolivijské socialistické strany Movimiento al Socialismo a hnutí za práva pěstitelů koky. Dne 22. ledna 2006 se stal prvním domorodým prezidentem Bolívie, poté co získal 54% většinu hlasů.
Juan Evo Morales Ayma je vůdcem bolivijské socialistické strany Movimiento al Socialismo a hnutí za práva pěstitelů koky. Dne 22. ledna 2006 se stal prvním domorodým prezidentem Bolívie, poté co získal 54% většinu hlasů.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

La Paz - Bolivijský prezident Evo Morales by rád získal čtvrtý mandát, což mu ale ústava zakazuje. Jeho snahy udržet se u moci se nelíbí obyvatelům země, vyšli proto do ulic.

Morales vládne zemi od roku 2006 a mandát mu vyprší v roce 2019. Kandidovat na čtvrté volební období mu zakazuje ústava, o jejíž změně loni uspořádal referendum, v němž však 51 procent voličů nová pravidla odmítlo.

Vedení Moralesovy strany Hnutí za socialismus (MAS) se teď rozhodlo obrátit na nejvyšší soud, aby zrušil omezení počtu funkčních období, které může člověk v prezidentském úřadě strávit. Socialisté argumentují tím, že omezení porušuje lidská práva.

Podle protestujících se Morales snaží udržet u moci bez ohledu na vůli lidí po vzoru dalšího jihoamerického levicového vůdce, Nicoláse Madura z Venezuely. "Tohle je politická diktatura...My nejsme Venezuelci, ale Bolivijci," řekl vůdce místních farmářů Remigio Figuerado.

Pozice ještě nedávno dominantních levicových vůdců slábne v celé Latinské Americe a jejich místa zaujímají v řadě zemí pravicoví politici slibující lidem protržní reformy. K podobnému střídání sil došlo například v Argentině, Brazílii či Peru. Ve Venezuele zase poprvé po 17 letech nezískali socialisté parlamentní většinu a prezident Maduro čelí masovým protestům.

Témata:  Evo Morales Bolívie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.