reklama

Vojenské ambice Ruska vyvolávají v Evropě obavy od roku 2014, kdy země anektovala ukrajinský autonomní poloostrov Krym.

Moskva v minulém roce rozmístila ve své Kaliningradské oblasti střely schopné nést jaderné hlavice a systém protivzdušné obrany S-400, poznamenal Reuters. Rusko se obavy ze svých armádních aktivit pokouší mírnit a tvrdí, že Západ využívá velká cvičení ruské armády k vyvolávání hysterie.

Dánsko to ale vidí jinak. "Rusko rozsáhle investuje do své armády. V Baltském moři a v blízkosti hranic pobaltských států provádí rozsáhlé manévry, nebere tak ohled na mezinárodní normy a zásady," uvedla dánská vláda v dnešním prohlášení. V dokumentu rovněž uvádí, že navrhované zvýšení výdajů na obranu chce provádět postupně v nadcházejícím pětiletém období. Do roku 2023 plánuje Kodaň nad dosavadní předpoklad investovat do armády navíc 4,8 miliardy dánských korun (16,7 miliardy Kč).

Podle vládních plánů vznikne nová brigáda čítající 4000 vojáků, jež bude schopna nezávisle operovat především v pobaltské či skandinávské oblasti. Tato brigáda bude mít k dispozici protiletecké systémy, tanky, dělostřelectvo či protiponorkové zbraně.

Celkové výdaje na armádu v roce 2023 včetně jejich nově oznámeného zvýšení dosáhnou 1,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což bude stále pod dlouhodobým cílem států NATO, který činí dvě procenta HDP. 

reklama