Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volit už v 16 letech? V Rakousku to funguje

Rakouská vlajka
Rakouská vlajka
Foto: Pixabay

Vídeň - Rakušené v neděli 15. října rozhodnou o složení nového parlamentu. Volební právo v alpské zemí je od 16 let. Svou přípravu na volební akt popisovali vídeňští gymnazisté. Všichni se shodli na tom, že za možnost spolurozhodovat o osudu své země už v tak mladém věku jsou rádi.

"Politiku jsem začala sledovat právě proto, že mohu volit od 16 let," řekla nyní sedmnáctiletá Barbara Šulová z vídeňského dvojjazyčného reálného gymnázia Školského spolku Komenský, které navštěvují většinou studenti z rodin s českými kořeny. "Bavíme se o tom i u nás doma a sledujeme spolu televizní debaty," dodala.

Na volby se těší, stejně jako její spolužák Sebastian Chmel, který se už loni zúčastnil prezidentských voleb. "Jsem za to rád, protože mohu ukázat svůj názor na politiku a ovlivnit, kdo by mohl být ve vládě," poznamenal mladík.

Podle jeho kamaráda Tobiase může snížení věkové hranice pro voliče ovlivnit i výsledek voleb, protože mladí lidé mívají na mnoho otázek jiné odpovědi než starší generace. Uvedl ale i případ, kdy mladí lidé svůj názor nevyjádřili v dostatečném počtu. "Zažil jsem, když se rozhodovalo o tom, zda bude pokračovat povinná vojenská služba. Mladí, kterých by se to týkalo, hlasovat nešli a rozhodovali o tom ti starší, kterých se to už netýká," uvedl Tobias.

Narážel tak na referendum z ledna roku 2013, kdy Rakušané dostali možnost zrušit půlroční vojenskou službu. K hlasování se dostavili spíš starší lidé, kteří rozhodli, že povinná vojenská služba zůstane.

Student Leonard připouští, že leckoho v 16 letech veřejné dění zajímat nemusí. "Někteří v 16 letech ještě nesledují ani zprávy a je jim to úplně jedno. Další jsou zase rádi, že mohou volit už od šestnácti, protože mohou něco udělat pro stát," řekl Leonard. On sám patří do druhé skupiny a politiku sleduje ve zprávách a někdy také na facebooku.

"Možnost voleb pro ně znamená, že začínají uvažovat o politice, co pro ně znamená a začínají si uvědomovat, že jejich hlas může něco změnit," říká učitel dějepisu a občanské nauky Mojmír Stránský.

V Rakousku je přitom občanská nauka součástí dějepisu až pro žáky od 18 let, poukazuje Stránský na nedokonalost rakouských školních osnov. Záleží tak jenom na iniciativě jednotlivých učitelů, zda začnou do politiky zasvěcovat třeba už i patnáctileté žáky.

"Například léto 2015 znamenalo v Rakousku automatický nárůst podpory Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která se vymezovala vůči imigraci nejvíce," pokračuje kantor. Má ale i zkušenost, že jeho žáci sice jednotlivá témata dokážou pojmenovat, ale často je pak nedokážou přiřadit k jednotlivým stranám. "To je ale myslím něco, s čím bojuje i dospělý volič," konstatoval s úsměvem učitel.

Témata:  Rakousko volby v Rakousku

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.