Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Premiéři zemí Visegrádu povečeřeli s Junckerem

Jean-Claude Juncker
Jean-Claude Juncker
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Brusel - Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) dnes večer ve 13. patře bruselského paláce Berlaymont krátce zapózovali fotografům a pak se usadili k pracovní večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Schůzka, svolaná v předvečer říjnového summitu EU, má dokládat zájem komise o postoje a názory zemí středoevropské skupiny.

Večeře s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, polskou ministerskou předsedkyní Beatou Szydlovou, slovenským Robertem Ficem a Bohuslavem Sobotkou z Česka je součástí Junckerovy snahy o překonání objevujících se příkopů mezi východem a západem Evropské unie, vysvětlil tento týden mluvčí šéfa unijní exekutivy Margaritis Schinas. Juncker o této své snaze hovořil už v září v obsáhlém projevu před europarlamentem.

S novináři dnes při příchodu do bruselského sídla komise žádný z premiérů nepromluvil.

Země EU začínají o budoucnosti bloku diskutovat v souvislosti s britským odchodem. Zatímco Juncker ve své představě zdůrazňuje potřebu společného postupu všech unijních států, například francouzský prezident Emmanuel Macron nabízí vizi úzké spolupráce menší skupiny zemí, například těch, které platí eurem.

Témata:  EU Jean-Claude Juncker Visegradská čtyřka

Související

Aktuálně se děje

4:00

Letní počasí se vším všudy. O víkendu se ohřejeme, hrozí ale i další bouřky

Bouřlivé počasí se Česku nevyhne ani během prvního ryze červnového víkendu. Bouřky hrozí během soboty, která bude podle předpovědi teplejším z obou dní. Na Moravě může teplota vystoupat až na 26 °C. V neděli má být jen lehce přes dvacet. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Šestidenní válka

Komentář

Šest dní, během kterých mezinárodní společenství fatálně selhalo

Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.