Do Německa míří nový typ uprchlíků, může za to Erdogan

Otevřený dopis pojmenovaný "Akademici pro mír" byl poslán v lednu 2016 turecké vládě, profesoři a učitelé volali po míru a konci politických procesů. Kromě toho požadovali také klid zbraní a diplomatické řešení s Kurdy žijící poblíž hranic. Dopis podepsalo skoro 1200 akademiku, přes stovka v nich žije dlouhodobě v Německu.

Turecko oficiálně prohlásilo, že signatáři jsou "teroristé šířící nenávistnou propagandu", vládu vykreslují jako zločineckou organizaci a naopak pomáhají kurdské separatistické straně roznášet chaos v zemi. Nyní všem akademikům, kteří své jméno připojili k žádosti, hrozí obvinění z trestné činnosti.

První soudní slyšení je plánované na 5. prosince, každý ze signatářů by měl mít svůj vlastní proces. Hnutí "Akademici pro mír" začalo svou činnost již v roce 2012, kdy se postavilo proti vojenským operacím v turecko-kurdském konfliktu. Od té doby často kritizují vládu i armádu z toho, že potlačuje Kurdy příliš tvrdě.

Někteří obvinění akademici proto hledají azyl v zahraničí, nejčastěji míří pro pomoc do Německa. Turecká prokuratura bude vnášet obvinění postupně podle příslušnictví k dané univerzitě, protože je signatářů skoro 1200. Zatím bylo obvinění doručeno profesorům ze čtyř univerzit se sídlem v Istanbulu.

Podle tureckých zákonů jim může za šíření terorismu hrozit až sedm a půl roků ve vězení. Ihned po zveřejnění dopisu označil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan akademiky za pseudointelektuály, kteří ničemu nerozumí. K prvním zatčením docházelo již na jaře 2016, jenže situace se radikálně zhoršila po nepovedeném převratu o pár měsíců později.

Nyní všichni signatáři čelí, nebo budou čelit, obvinění z kriminální činnosti. Mnozí také přišli o práci, mají zákaz cestování či stěhování. Většina akademiků v Německu tam nyní pobývá na základě stipendia, které však vyprší po 24 měsících. Poté budou muset odejít, nebo požádat o azyl.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  uprchlíci,  Německo