Na těchto místech bude pořádně horko. Ve kterých regionech se očekávají válečné konflikty?

Horké počasí působí na naši psychiku nejen špatně, častěji jsme také podráždění nebo rozčílení. Skutečný problém nastává ve chvíli, kdy nám kvůli změně podnebí začnou docházet zdroje - voda, jídlo nebo obdělavatelná půda. Budoucí války totiž už nebudou o ropě či nerostných surovinách. Zde začíná skutečný boj o přežití.

Jedna z ohrožených oblastí je momentálně Jihočínské moře. I když geologové předpokládají, že oblast by měla mít bohaté zásoby ropy a zemního plynu, skutečný boj se tady povede na výlov ryb. Státy v regionu jsou ohrožené klimatickými změnami hned ze dvou důvodů. Za prvé, rybáři v cestě za migrujícími rybami se mohou dostat do teritoriálních vod jiného státu. Za druhé, teplejší voda má taky nepříznivý vliv na množství živočichů v oceánech.

V regionu se předpokládá, že je kolem poloviny všech rybářských lodí na světě, přitom od padesátých let ekologové předpokládají, že ryb ubylo až o 70 procent v těch nejčernějších předpokladech. Šance na konflikt je tady obrovská. Čína, nejsilnější stát v oblasti, využívá své vojenské převahy a dokonce s rybářskými loděmi posílá i ozbrojené námořnictvo, které neváhá střílet po vetřelcích.

další ohnisko se také nachází u Číny, a to v oblasti Tibetská náhorní plošina. Tu má pod kontrolou Peking a může tak regulovat tok sladké pitné vody, která zde zásobuje skoro 2 miliardy obyvatel, tedy skoro celou Čínu i Indii. V roce 2013 Peking uvažoval o tom, že by některé toky přesměrnil tak, aby mohl i nadále zásobovat vysychající řeku Jang-c’-ťiang. Okamžitě se zvedla vlna protestů v Indii.

Vážnost konfliktu navíc prohlubuje i fakt, že oba státy jsou vlastníky jaderných zbraní a zároveň jsou to nejlidnatější státy na planetě. Vzniká tady tak seriózní problém s nedostatkem vody, navíc tání ledovců v Himalájích by mohlo oblast nenávratně proměnit. Olej do ohně navíc přidal i návrh čínské strany, že by toky "poupravil" za použití nukleárního výbuchu.

Nikoho asi nepřekvapí, že globální změny se dotknou zejména nejchudšího kontinentu na světě. Státy subsaharské Afriky, jako je Nigérie, povedou války především o dobytek. Politická nestabilita navíc v oblasti rozněcuje stále horší občanské války nebo kmenové nenávisti, do toho se musí ještě bránit útokům z teroristických skupin jako je Boko Haram.

Zjednodušeně řečeno, usedlíkům zaměřující se na zemědělství a farmaření nesmírně vadí migrující skupiny pastýřů dobytka. Ti svá stáda musí neustále přesouvat na jiná místa, kde jim hledají zelené pastviny, to se však nezamlouvá farmářům. Nejedná se přitom o malý konflikt, obě strany si vytvořily vlastní milice, které v roce 2016 zabily více lidí než obávaná organizace Boko Haram.

Ropa však minimálně do konce tohoto století stále bude na našem seznamu potřebných nerostných surovin, i o ni se nějaké války povedou. Momentálně největší konflikt o palivo hrozí v Arktidě, kde by pod zaledněnou pevninou mohly být obrovská ložiska ropy. Zatím je příliš finančně náročné se k nim dostat, ale vědci se domnívají, že jich v polovině století by některé oblasti mohly být sezónně odledněny.

Momentálně je Arktida pod harmonickou vládou všech zemí, kteří k ní mají pozemní přístup, otázkou je, jak moc si Rusko bude chtít nárokovat svoje sporná území. Pokud se podíváme třeba na anexi Krymu či mocenské nároky na východní Ukrajinu, pak se dá předpokládat, pokud jde o přístupné zdroje na severu, rozhodně se zpátky držet nebude.

Témata:  globální oteplování,  válka,  jídlo,  armáda