reklama

Praha není podle Zaorálka v této své snaze osamocená a hledá další spojence. Také jiné, především východní země EU poukazují na potřebu čelit falešným a zavádějícím informacím z tohoto směru, jejichž cílem je zkreslovat či dokonce ovlivňovat politickou situaci.

V září 2015 v reakci na dezinformace, které často měly původ v Rusku a souvisely především s děním kolem Ukrajiny, summit EU rozhodl o vzniku specializovaného týmu v rámci evropské diplomatické služby.

Pracuje v něm 14 lidí, včetně českého zástupce. Skupina analyzuje a odhaluje nejrůznější dezinformace, na svém seznamu má nejméně 3500 takových zjištění, naposledy v souvislosti s děním v Katalánsku. Tým se kromě toho snaží přispívat k pozitivnímu obrazu EU v zemích Východního partnerství.

Asi stovka politiků a bezpečnostních expertů z 22 zemí z Evropy a Ameriky nedávno vyzvala evropské lídry jako je šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, aby počty expertů v týmu nejméně ztrojnásobili. Zástupci EU by podle této „Pražské výzvy" také měli začít Rusko jasně označovat jako hlavního původce těchto nepřátelských dezinformací.

Mogheriniová sama dnes nechtěla specifické případy dezinformací - ať už v Katalánsku či třeba na Balkáně - komentovat. Připomněla ale, že zvýšení počtu členů i rozpočtu příslušného týmu navrhovala opakovaně a byly to členské země, které podobnou možnost dosud odmítaly. Připomněla, že europarlament s větším rozpočtem problém nemá.

„Ráda bych zdůraznila jedno. Nejde jen o to čelit negativnímu vnímání a nepravdivým informacím. Je to také o efektivní komunikaci týkající se naší vlastní pozitivní agendy. A pro mne je tohle ta nejdůležitější část práce," upozornila Mogheriniová. Efektivní informace o tom, co EU je a co dělá, je podle ní základní a nejúspěšnější část strategické komunikace.

Také zástupci především jižního křídla EU dnes v ministerské diskusi podle Zaorálka upozorňovali hlavně na význam „pozitivní komunikace směrem k jižním sousedům či na Balkán".