Dháka - Muslimští Rohingové, kteří z rodné Barmy utíkají před násilím, se nyní nacházejí v natolik zoufalé situaci, že se někteří z nich pokoušejí do sousedního Bangladéše doplavat.
Téměř čtyřicet chlapců a mužů překonalo v průběhu jednoho týdne ústí hraniční řeky Naf s pomocí prázdných nádob od oleje. Břehu Bangladéše dosáhli u rybářského městečka Šáh Pchourir Dwip, kde se také obchoduje s dobytkem.
"Měl jsem obrovský strach, že to nepřežiju," říká Nabí (13). "Myslel jsem si, že vypustím duši," dodává.
Třebaže muslimští Rohingové žijí v Barmě už celá desetiletí, buddhistická většina je stále vnímá jako vetřelce z Bangladéše. Problémy začaly před dvěma měsíci, když rohingští povstalci zaútočili na barmské bezpečnostní síly. Barmská armáda reagovala brutálním odvetným tažením, při němž zabíjí muže, znásilňuje ženy a vypaluje domy. To poslední, co Nabí ze své vesnice spatřil, byly všechny domy v plamenech.
Útěk rodiny k pobřeží lemovala mrtvá těla. Když s vlnou dalších Rohingů dosáhli pobřeží, rodina neměla peníze ani na cestu člunem, ani na převáděče.
Zásoby jídla se každým dnem tenčily. Po čtyřech dnech tedy Nabí rodičům řekl, že chce k proužku země v dálce, městu Šáh Pchourir Dwip, přeplavat přes ústí řeky Naf. Rodiče o tom nechtěli ani slyšet. Jeden z jeho starších bratří odešel do Bangladéše před dvěma měsíci a dosud neměli nejmenších zpráv, co se s ním stalo. Navíc věděli, že silné proudy mohou jejich syna odnést až do oceánu.
Nakonec rodiče přece jen souhlasili. Dali si ale podmínku, že cestu chlapec nepodstoupí sám, a tak se Nabí odpoledne 3. listopadu přidal ke skupince 23 dalších mladíků. Rodina se s ním přišla rozloučit. "Pamatujte na mě v modlitbách," poprosil matku, zatímco všichni okolo plakali.
Nabí a ostatní si připevnili plastové nádoby k hrudi jako plovák a vstoupili do vody. Vytvořili skupinky po třech, v nichž se dohromady svázali provazy. Nabího dali doprostřed kvůli jeho nízkému věku, a protože neuměl plavat.
Nabí je teď v nové zemi sám, je jedním z 40.000 rohingských dětí, které v Bangladéši žijí bez doprovodu. Když mluví, klopí oči k zemi. Stojíme jen pár kroků od řeky a Nabí zašeptá, co by si nejvíc přál: "Své rodiče a mír."
Související
30. března 2025 8:24
29. března 2025 9:47
28. března 2025 22:06
28. března 2025 15:18
18. srpna 2022 10:51
15. srpna 2022 12:40
